2. světová válka
Myslím, že nemusím psát o tom, jak začala a probíhala největší válka v dějinách lidstva. Jistě všichni známe průběh válečného šílenství. Ve vzpomínce na chmurné události se zaměřím na místní střípky událostí, tak jak je zaznamenal pan Václav Dvořák ve své kronice.
Rok 1939
15. března
- Říšsko - Německé motorizované okupační vojsko jelo po silnici směrem od Strenic přes dolní část Krnska a Zámostí do Prahy
- na silnicích se začalo jezdit vpravo
- všechny střelné zbraně musely být odevzdány, za neuposlechnutí rozkazu hrozil trest smrti
- židovské obchody musely být označeny nápisem “Jüdisches Geschäft”
16. března
- byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava pod říší Německou
20. dubna
- poprvé se oslavovaly Hitlerovy narozeniny. Na každý dům se musel pověsit prapor s hákovým křížem
23. dubna
- byla zrušena Strana národní jednoty a Strana práce. Němci uznali pouze stranu Národní souručenství. Vedoucím místní skupiny byl Josef Bekr.
6. července
- do Krnska přijeli junáci a skauti ze Všetat - Přívoru na čtrnáctidenní letní pobyt
2. září
- aby se nepřátelská letadla nemohla večer orientovat, musela se povinně zatemňovat okna a zhasínat světla v ulicích
- každé dvě hodiny obcházely obec hlídky dvou občanů. Hlídali mezi 19. a 7. hodinou ranní.
19. září
- vstoupilo v platnost nařízení o válečné 20 % přirážce na pivo a tabákové výrobky
30. září
- na nových orientačních tabulích byl nejprve německý nápis a pak teprve český. Byly umístěny na rozcestí a na začátku obce. U sochy sv. Jana Nepomuckého stála tabule v říšských barvách a na ní bylo černým písmem napsáno “Ort Krensko” a pod tím “obec Krnsko”.
- taneční zábavy byly zrušeny
1. října
- byly zavedeny lístky na potraviny a na mýdlo
1. listopadu
- byly vydány lístky na uhlí
4. listopadu
- byla nařízena povinná dodávka sádla z domácích porážek vepřů. Do 100 kg mrtvé váhy se odváděly 4 kg neškvařeného sádla, od 100 – 120 kg 6 kg sádla, a ze zvířat o váze 120 – 150 kg 8 kg sádla. Sběrna na sádlo byla v Mladé Boleslavi. Za 1 kg sádla dostal chovatel 18,80 Kč.
1. prosince
- v sokolovně, na sále v hostinci u Josefa Kubáta a ve škole bylo přes noc ubytováno německé vojsko
15. prosince
- byly vydány šatenky a zavedeno vázané hospodářství
Rok 1940
1. ledna
- začalo platit nařízení o povinných dodávkách mléka a vajec. Mléko každý den sváželi Němci svými auty do mlékárny v Čejetičkách. Do úschovy museli všichni odevzdat odstředivky na mléko a máselnice.
1. února
- povinně se odváděla vajíčka. Sběrač vajec jezdil každý pátek. Při předání dostal chovatel lístek s počtem odevzdaných vajec. Z každé přihlášené slepice bylo nutné předat 65 kusů vajec, nad toto množství si je chovatel mohl ponechat. Sběrna na vejce byla v mlékárně v Čejetičkách. Kdo neměl slepice, dostal lístek na vejce, měsíčně si mohl koupit dvě vejce na osobu po 1,25 Kč
1. července
- zemřel inspektor finanční správy Josef Hergesel, narozený 28. 3. 1885 v Krnsku. V 1. světové válce bojoval jako desátník zeměbraneckého pluku číslo 10. Byl zajat na ruské frontě u Kovelu na řece Štýru. Vrátil se do vlasti 14. 8. 1920 jako legionář, četař samostatné technické roty číslo 1.
5. července
- byly zrušeny svátky – Mistra Jana Husa, Cyrila a Metoděje, Petra a Pavla
9. července
- gestapem byl zatčen Antonín Knížek, ředitel Domova legionářských sirotků v Praze - Veleslavíně. Vojsko obklíčilo krnský zámek, prohledávalo celý park. Na Knížka bylo učiněno udání, že přechovává svého přítele, který měl spáchat nějaký přečin. I když hledaného nenašli, odvezli s sebou Antonína Knížka. Naštěstí ho později propustili.
- Antonín Knížek (1890 - 1974) byl legionářem, po válce se věnoval dětem legionářů. V 2. světové válce pracoval v odboji, měl na starosti ilegální tiskoviny, byl vězněn. Napsal několik knížek pro děti, publikoval v časopisech a novinách.
14. července
- hospodářská komise prováděla soupis brambor pro zásobování německého vojska
1. listopadu
- na svátek Všech Svatých se nesměly zapalovat svíčky na hřbitovech
20. listopadu
- napadlo hodně sněhu a všichni povinně museli proházet komunikace
Rok 1941
1. května
- úředně byla zastavena činnost Sokola
1. září
- byly vydány lístky na brambory všem spotřebitelům, kteří neměli své vlastní. Jedna osoba měla nárok na 180 kg na rok.
- povinně se odváděl jatečný dobytek, hovězí a vepřové maso. Okresní úřad každé obci předepsal roční celkový odvod. Radní pak propočítali podle velikosti polí, kolik má hospodář odvést.
- povinně se sbíraly a následně odvážely kovové předměty, do sběru se zapojovaly i školní děti
- Židé museli nosit na prsou žlutou Davidovu hvězdu. V Krnsku bydleli pouze tři. Byli to potomci po Bedřichu Fišerovi, kteří měli domek v místech dnešní proluky v Dolním Krnsku. Domek byl během posledního bombardování zničen.
- byly vydány tabačenky, byl nedostatek kuřiva. Každý muž, ať už kouřil nebo ne, obdržel po jedné tabačence
- poprvé byl proveden soupis hospodářského zvířectva
Rok 1942
2. ledna
- konala se sbírka prádla a kožichů pro německé vojsko, ale mnoho se neposbíralo. Lidé žádné zbytné textilie neměli.
- dříví bylo pouze na lístky, přidělovaly se i pařezy
- byl nařízen povinný osev máku. Již předtím se přiséval do řepy.
2. června
- po atentátu na Reinharda Heydricha chodili od domu k domu četníci a ukazovali každému fotografie předmětů, patřících pachatelům atentátu. Každý musel podepsat prohlášení, že nic neví o těchto předmětech. Po obci se povídalo, že pokud nevypátrají pachatele, nebo se sám nepřihlásí, z každé obce bude každý 10. muž zastřelen.
- probíhaly odvody na práci do Německa. Z naší obce musel nastoupit Josef Žák.
- byl zakázán volný prodej ovoce a zeleniny, všechna úroda se musela odvádět do sběrny Hospodářského družstva v Čejetičkách
- na konci tohoto roku nebyly látky, obuv a uhlí
- byl vydán zákaz volného prodeje cukrovinek. Byly pouze na lístky, na 1 osobu 100 gramů klasických bonbonů a 100 gramů čokolády.
3. dubna
- ze zvoničky byl zrekvírován jeden zvon
Rok 1943
18. ledna
- do Terezína odešli potomci Bedřicha Fišera, dcera Hermína a synové Bedřich a Josef
3. února
- nařízena kontingetace hus a kachen. Z každé jedné chovné husy musel chovatel v říjnu odevzdat 2 kusy, které musely vážit nejméně 4 kg. Za husu obdržel 60 Kč. Pro husy přijelo auto z Příšovic, na návsi každou husu zvážili a odvezli.
- protože se zvýšil počet leteckých útoků, byla zřízena organizace protiletecké obrany, jejímž velitelem byl zvolen Jaroslav Poživil
- byla ustanovena požární policie a samaritáni
- každý občan musel odnést svůj radiopřijímač do hostince U Mostu, kde z něho odborník odstranil krátké vlny. Za poslouchání zahraničního vysílání hrozil trest smrti.
- v obci byly dva protiletecké kryty. Jeden se nacházel v zámeckém sklepě a druhý v bývalém pivovarském sklepě v Podkrnsku
18. listopadu
- obec byla přepadena náhlou revizí. Přišli dva němečtí důstojníci, tři úředníci z okresního úřadu a jeden četník. Všichni, kdo měli pole, se museli dostavit do hostince U Mostu. Na místě zůstali hospodáři, ostatní mohli jít domů. Mezitím byly ve všech hospodářstvích vykonány prohlídky. U Františka Musila našli schovanou pšeničnou zadinu smíchanou s ovsem. Byl odsouzen na 6 měsíců do vězení, ale nakonec ho odvezli do Německa na práci. Pan Musil se domníval, že ho udal český úředník, který se prohlídky také zúčastnil.
15. srpna
- gestapem byl zatčen Jaroslav Soumar, instruktor učňovské školy ASAP
18. srpna
- gestapem byl zatčen Václav Smutný
- bylo vydáno nařízení, že každému hospodáři, který nesplní dodávky, nesmí být povolena domácí porážka
Rok 1944
4. února
byl zatčen Josef Průšek, jeho otec a bratr
5. července
- první hromadný přelet spojeneckých bombardérů přes naše území. Letadla letěla velmi vysoko a shazovala staniolové proužky.
- v létě byly časté letecké poplachy
1. listopadu
- na svátek Všech svatých byl zakázán prodej kytic a věnců, měl se ušetřit vázací materiál
- tři mladí muži byli odveleni na zákopové práce
- potravinová kancelář sídlila v budově staré školy. Vydávala poukazy na boty a potraviny.
Rok 1945
- začaly velké přesuny německých vojsk, vojáci byli ubytováni ve škole
- v únoru přecházely přes dolní část obce velké kolony ruských zajatců. Byly vedeni německými strážemi. Při krátkém odpočinku dostali zajatci od místních žen polévku.
- na silnici vedoucí od Strenic byly udělány protitankové zábrany. Byly nedaleko křížku, naproti domu rodiny Koucké, u školy, u Bekrova pekařství, za hostincem U Mostu
- sůl byla pouze na lístky
- do organizace Služby mládeže vstupovaly děti již od 10 let (Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě)
- železný most postavený v roce 1902 přes Jizeru byl na straně u Zámostí podminován
Květen 1945
- němečtí vojáci prchali přes dolní část obce ve velkých autech. Mířili z Boleslavi do Jizerního Vtelna a dál na Mělník. U mostu stály hlídky našich občanů, kteří měli na rukávech stužky v národních barvách.
- hasičské hlídky dohlížely na dodržování pořádku v ulicích a zajišťovaly bezpečnost při projíždění vojenských aut
- hlídky u mostu i v ulicích byly nepřetržité
- 5. května, kdy v Praze začalo povstání, se u nás sešli - Karel Berka, řídící učitel, Václav Benda, kovářský mistr, Matěj Hraba, pracovník velkostatku - vytvořili Národní revoluční výbor
Národní revoluční výbor zajišťoval:
- strážní a bezpečnostní činnost
- odzbrojoval prchající Němce
- doprovázel německé zajatce
- založil sbírku ve prospěch repatriantů, prostřednictvím Červeného kříže jim předal velké množství prádla a oděvů
- založil sbírku pro pozůstalé po mrtvých rodinných příslušnících
- odebraný vojenský materiál předával vojenské správě
- prohledával okolní lesy a porosty, Němce, kteří z projíždějících aut utekli, zneškodnil, některé zastřelil a pohřbil
Kdo se podílel na práci Národního revolučního výboru:
- předseda - Karel Berka, řídící učitel
- místopředseda Václav Benda, kovářský mistr a Matěj Hraba, pracovník velkostatku
- velitel ozbrojené stráže - Ladislav Kubát, rolník
- členi - František Vtelenský, strojní zámečník
- Ladislav Večeřa, hospodářský adjunkt
- Lubomír Lupoměstský, student
- Miroslav Řípa, úředník
- Josef Svoboda, úředník
- František Zajíc, mistr krejčovský
- Josef Bekr, mistr pekařský
- Václav Nejedlý, tovární dělník
- Josef Bartoš, dílovedoucí
- Jaroslav Hyka, dozorce finanční stráže
- František Kuntoš, učitel
- z Terezína se 8. 5. 1945 vrátili Jaroslav Štafl, Josef Průšek a Josef Řehák.
- Jaroslav Štafl zemřel 27. 5. 1945 v boleslavské nemocnici na tyf, který mu v lágru naočkovali Němci - byl 14 dnů předtím zvolen starostou Krnska
- 20. 12. 1945 zemřel Václav Bartoš na následky věznění
Mladoboleslavské gestapo zatklo v roce 1944 tyto naše občany:
- Bušek Pavel, kolář, Krnsko, zatčen 4. 2.
- Vrba Miroslav, Krnsko, zatčen 5. 2.
- Mašek Jaroslav, řezník, zatčen 12. 8. - zemřel 8. 4. 1945
- Mejsnar Miloš, vyměřovací inženýr, Horní Krnsko, zatčen 8. 2. - popraven 3. 4. 1944
- Strnad Václav, aktivní poručík československé armády, Horní Krnsko, zatčen 8. 2. - popraven 3. 4. 1944
- Benda Václav, kovář, Krnsko, zatčen 9. 2.
- Soumar Josef, zedník, zatčen 5. 2.
- Bělohlávek Václav, mlynář v Podkrnsku, zatčen 11. 2.
- Tichý Ladislav, tovární dělník, Krnsko, zatčen 14. 2. - zemřel - 11. 5. 1944
- Holý Prokop, tovární dělník, Krnsko, zatčen 14. 2. - zemřel 9. 4. 1944
- Žubor Gustav, tovární dělník, Krnsko, zatčen 14. 2. - zemřel - 8. 4. 1945
- Štafl Jaroslav, tovární mistr, zatčen 17. 2. - zemřel po válce 27. 5. 1945
- Bartoš Václav, tovární dělník, zatčen 17. 2. - zemřel po válce 20. 12. 1945
- Červenomlýnský Antonín, poštmistr, zatčen 21. 2.
- Frydrych Josef, obecní sluha, Krnsko, zatčen 22. 2.
- Petrů Josef, hajný velkostatku, Řehnice, zatčen 4. 3. - popraven 3. 4. 1944
- Večeřa Alois, rolník, zatčen 18. 3.
- Kott Václav, tovární dělník, zatčen 17. 4.
- Pelc Karel, truhlář
- Huk Josef, kontrolní asistent zemědělské rady, Krnsko, zatčen 14. 6. - popraven
- Nyznér Josef, tovární mistr, zatčen 5. 2.
- Říha Rudolf, štábní kapitán, Písková Lhota, zatčen 14. 6. - popraven
- Řehák Josef, tovární mistr, zatčen 30. 3.
- Mejsnarová Marie, učitelka domácích nauk, Krnsko, zatčena 8. 2.
- Zemánek Bohumil, učitel ve výslužbě, Krnsko, zatčen 8. 2.
- Vrba Miloslav, asistent drogerie, Krnsko, zatčen 5. 2.
- Vladyka Eduard, zatčen 4. 2.
- Třešňák Josef, svářeč, Zámostí, zatčen 9. 2. - popraven 3. 4. 1944
- Bohdan Dlouhý, býv. čsl. por. letectva, Zámostí, zatčen 9. 2. - popraven 3. 4. 1944
- Studecký František, strojní zámečník, Chotětov, zatčen 13. 2. - popraven 3. 4. 1944
- Štěpán Pulda, zaměstnanec ČKD, Chotětov, zatčen 10. 2. - popraven 3. 4. 1944
- František Řehák, krejčovský dělník, Písková Lhota, zatčen 12. 2. - popraven 3. 4. 1944
- Jan Matuna, zemědělec, Chotětov, zatčen 26. 2. - popraven 3. 4. 1944
- Příšovský Antonín, Bezno, zatčen 8. 2. - popraven
- Božena Švehlová, zemědělská dělnice, Chotětov, - popravena 3. 4. 1944
- Emílie Kyselová - popravena
- Věříš Josef, Zámostí, zatčen 14. 2.
- Janda Jiří, zemědělský adjunkt, Chotětov, zatčen 13. 2.
Byli to členové tajného protiněmeckého odboje. Více se o těchto statečných mužích a ženách dočtete v sekci Odbojová činnost SOS v Krnsku.
Vzpomínáme a děkujeme...
Literatura
- Paměti Krnska, zapisoval Václav Dvořák, rolník
Autor textu: Alena Prchlíková (srpen 2019) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek