Pocházel sice z německé rodiny, ale doma se mluvilo česky. Protože byl nadaný a bystrý, chtěl ho strýc poslat na studie do Prahy. Musel ale ovládat němčinu a proto ho doučoval farář Vedral, za nímž malý Fricek docházel. Neučil ho jenom jazyk, vyprávěl mu i o historii vlasti. 

Nejraději pobýval chlapec v čeledníku, kde v klenuté síni vyslechl mnoho o stránovské historii a také příběhy obyčejných lidí. Zejména o době nepříliš vzdálené, o napoleonských válkách, které se dotkly i lidí v podzámčí. Hrdinou byl pro něj sedlák Václav Řípa, který při odvodu vojáků k zemské obraně formou losování, odmítl vybrat své známé. Vzbouření bylo náležitě potrestáno. 

Jistě na něj zapůsobil i příběh vzpurného Františka Maštalíře, který si odseděl osm dní pouze o chlebu a vodě za to, že se opozdil s oráním na úhoru za Vančurovskou zahradou. A zejména trpěl s dětmi, které učitel Josef Kozák vodil na zámek, aby si prohlédli trestance a vojáky, kteří zde byli dva roky ubytováni, než je převedli z Terezína na Špilberk. Setkání s odsouzenými mělo děti odradit od zlých skutků, ale myslím, že spíše narušilo jejich křehkou dětskou dušičku.

Je s podivem, že malý Fricek vůbec vyrostl v příkladného muže. Neradostné dětství plné utrpení, poté pobyt na zámku v bezpečí, ale mezi lidmi, kteří si, jak bývalo zvykem, vyprávěli spíše ty neradostné události. V této době si uvědomil, že by rád pomáhal chudým a těm obyčejným, aby měli dostatek síly a schopností poprat se se svým údělem. 

Můžeme říct, že pobyt na stránovském zámku určil jeho další osud. Nejenom, že se seznámil s životem panstva, ale i těch bezejmenných, ale zejména volně pobíhal po zdejší krajině. Měl rád přírodu a dlouhé procházky v ní, lesní klid a nerušený výhled do krajiny. Strenické údolí mu učarovalo a vzpomínal na něj i později, když už pobýval na studiích v Praze. Jen nerad opouštěl území, které mu umožnilo volné a radostné hry v přírodě, měl pocit, že zde může létat jako pták. Před svým odjezdem do Prahy nebyl k nalezení, utekl a schoval se v lesích kolem Podčejku. 

Možná i název tělovýchovné organizace Sokol, kterou založil, měl něco společného se vzpomínkou na dětská léta plná volného pobíhání přírodou. Jeho myšlenkou bylo, že jen fyzicky zdatný člověk se může rozvíjet po všech stránkách, může své úsilí věnovat své rodině, členům spolku i celé vlasti. Také všechny násilnické režimy se sokolů obávaly, jejich většinou příkladný život, láska k vlasti i ke svobodě, jim byla na obtíž. 

Můžeme být hrdi, že Miroslav Tyrš, který je známý pod tímto jménem, strávil část svého dětství v našem nejbližším okolí,  jistě na něj mělo velký vliv. Dokázal ve svém krátkém životě mnoho dobrého a konečně dnes mohou jeho následovníci pokračovat svobodně v jeho šlépějích. 

Literatura
- Emanuel Strnad - Boleslavsko
- Wikipedie / wikipedie.cz

Autor textu: Alena Prchlíková (srpen 2019) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek