Vítám milovníky prken, co znamenají svět. Společně projdeme kulturním Krnskem do doby, než komunisté zakázali Sokol, Junáka i český skauting. Lví podíl na produkci divadelních her má zejména TJ Sokol. Představení se hrála zejména v sokolovně, v hostinci U Vrby méně a jen výjimečně. Ale chodívala jsem tam pravidelně s dětmi na promítání filmů.
Ochotníci se začali sdružovat do spolků kolem poloviny 19. století. V Krnsku byl již v roce 1830 založen Spolek divadelních ochotníků Wolker. Ale počátek krnského ochotnického života se datuje rokem 1872, i když některé produkce probíhaly i dříve. Průběh oslavy 50letého působení zdejšího ochotnictva si můžete přečíst v článku Sokol Krnsko.
V 80. letech 19. století v hostinci U Mostu, která patřila Anně Krouské, sehrály děti na sv. Štěpána vánoční hru Františka Pravdy Štědrý den. Výtěžek z představení byl věnován na opravu varhan místního kostela.
V letech 1939 - 1949 existoval Divadelní spolek Karel Krouský. Ochotníci hráli ale pouze do roku 1945. Na likvidační valné hromadě v roce 1949 byl jejich majetek předán spolku TJ Sokol. Z her, které nacvičili, uvádím:
V roce 1949 hrál divadelní soubor Junák. Nastudoval tři hry:
Školní děti hrály divadlo často, po založení místního Sokola se ochotníci uchýlili pod jeho ochranu. Ve 20. letech 20. století měl divadelní činnost v programu Vzdělávací odbor Sokol. Dramatický odbor TJ Sokol provozoval činnost v letech 1939 - 1941 a 1945 - 1959.
Pan Ladislav Kotek zaznamenal historku, která ukazuje, jak dobrého srdce byl hrabě Eduard. Mnozí z jeho panství za ním chodili a žádali ho o pomoc. Učinil tak i Josef Anděl, vlastenec, spoluzakladatel ochotnického divadla v roce 1872. Žádal hraběte o jeden vor, velkou plachtu, která se používala při svážení řepy z pole žebřiňáky. Hrabě mu ve své dobrotě daroval vory dva. A tak měli ochotníci nejen jeviště, ale i oponu, na kterou nechal J. Anděl namalovat zámek.
Prvního představení s novým jevištěm a oponou, které se konalo v Andělově, později Kubátově hospodě, se zúčastnila nejen hraběcí rodina, ale i pozvaní hosté, kníže Thurn - Taxis a hrabě Neuberk. Josef Anděl se odstěhoval do Ameriky. Když se po 25 letech vrátil na oslavy 50letého výročí ochotnického divadla, byl překvapen, jak se zdejší umělecký život rozrostl. Průběh slavnostní akce najdete v článku Sokol Krnsko.
V roce 1932 obdrželi členové Dramatického odboru Sokola Stránov - Krnsko M. Mladá a V. Zinder Diplom Šmilovského okrsku ÚMDOČ (Ústřední matice divadelních ochotníků českých) v Mladé Boleslavi. V roce 1937 se stal krnský spolek ochotníků členem souboru ÚMDOČ.
V letech 1939 - 1941 ochotníci hráli, potom byla činnost okupační mocí zakázána. Po válce bylo divadlo obnoveno, v roce 1949 získali ochotníci majetek divadelního spolku Karel Krouský.
V roce 1949 se provoz naplno rozjel a divadelníci získali ocenění ONV Mladá Boleslav - “Vítěz II. skupiny okrskové soutěže do 60 % s hrou “Barbar Vok”.
Na ukázku nabízím další přehled divadelních her uváděných v sokolovně pod hlavičkou Tělocvičná jednota Sokol pro Zámostí - Krnsko - Jizerní Vtelno. Později i pod ZV AZNP a TOFA Sokol.
Krnsko, Sokol, Kronika souboru 1907 - 1957 / zdroj: amaterskedivadlo.cz
Krnsko, Sokol, Kronika souboru, Sluha dvou pánů, 1956 / zdroj: amaterskedivadlo.cz
V roce 1953 pořádal ÚOB Velké Všelisy “Večer hudby a zpěvu”. Zúčastnili se ho ochotníci z Jizerního Vtelna, Krnska, Zdětína, Zamach a Všelis.
Osvětová beseda Čachovice, pořádala v roce 1955 “Velkou veselou estrádu s mikulášským programem”. Účinkovali naši herci, konferoval Jiří Novák. Hrály se úryvky z oper Polská krev, Vinobraní, Cikánský baron a Paganini, zpívaly se písně staré Prahy.
V roce 1955 pořádala Vlastenecko-dobročinná obec Baráčníků Niměřice - Cetno na prostranství U Dobrých v Dolním Cetně “Pásmo humoru a zpěvu - Jedeme bez opony”. Účinkoval soubor ZK AZNP Krnsko a pěvecký sbor Komáři.
V roce 1956 získali naši ochotníci 1. místo na Okresní soutěži divadelních ochotníků LUT Ml. Boleslav. V témže roce se na 1. svátek vánoční lidi sešli v sokolovně na komedii “Noc na Karlštejně.”
Jistě si mnozí vzpomeneme na pěveckou a estrádní skupinu Komáři. Založili ji a vedli J. a V. Hukovi. Dalšími členy byli Jan a Jindra Němečkovi, Jiří Herman a J. Havlík. Z jejich činnosti mohu uvést:
Opona v Krnsku je spojená s činností místního Sokola, je známa pouze z černobílé fotografie. Oponu nechal vymalovat místní učitel Alois Vlach (více o něm v článku Dolní Krnsko)
Má ne příliš obvyklou celkovou kompozici „obrazu v rámu“, lemovaného po všech stranách rozvilinou (ornamenty ze spirálovitě stáčených úponků rostlin spojených s akantovými listy a někdy i květy). Námět je pojat ve výpravném historizujícím stylu. V pozadí výjevu se rýsuje Pražský hrad v pohledu od východu, který si oblíbili již romantici generace Antonína Mánesa. Na něj odkazuje postava mladíka, stojící před trůnem, který se naznačeným směrem u vytržení dívá a obrací se proto k divákovi zády.
Obraz by se dal snadno vyložit jako Libušina věštba, redukovaná na hlavní aktéry a doplněná obrazem hradu v romantické tradici. V popředí vpravo vidíme žánrové postavy dívky a mladíka v sokolských krojích, v souladu s určením opony pro aktivity Sokola. Výtvarnou kvalitu díla nelze z černobílé fotografie posoudit.”
(Mgr. Jakub Synecký, červenec 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)
Je pravděpodobné, že autorem krnské opony je akademický malíř Karel Boháček, který namaloval opony v sousedním Rokytovci nebo v Jizerním Vtelně - viz samostatný článek o oponě v Rokytovci.
Provedla jsem vás dostupnými informacemi o divadelním životě v Krnsku. Jistě mnozí budete vědět víc, mnozí jistě rádi vzpomínáte na vystoupení v místní sokolovně. Škoda, že se čas nedá vrátit zpátky. Slyšela jsem samou chválu a uznání…