Poklad nedaleko Krnska čekal na vyzvednutí 4000 let!

Poklad byl nalezený v roce 2017 nedaleko Krnska a vyzvednutý „in situ“, tedy v původním uložení i se zeminou. Nález se podařilo převézt do Prahy a prozkoumat speciálním rentgenem v laboratořích Archeologického ústavu. Pravěký poklad vyzvednutý v původním uložení je v rámci Čech naprostým unikátem. Nález tvoří pět předmětů téhož typu.

Jde o tzv. nákrčníkovité hřivny, formu měděné suroviny (podobně jako dnešní cihličky z drahých kovů), určenou k dalšímu zpracování. V této podobě se ve starší době bronzové dostávala měděná surovina na naše území z nalezišť mědi v Alpách. Nákrčníkovité hřivny se nápadně často nacházejí právě po pěti kusech, přičemž jednotlivé kusy mají téměř shodnou váhu (180 – 200 gramů). Je tedy pravděpodobné, že hřivny sloužily také jako platidlo.

Rentgenové snímky ukazují poklad tak, jak jej ve starší době bronzové někdo neznámý uložil do země. Vidíte přesně to, co viděl pravěký člověk před téměř 4000 lety. Snad šlo o obchodníka v ohrožení života nebo kmen, provádějící neznámý rituál. Přesná odpověď zůstane navždy záhadou.

Únětický depot hřiven z Krnska (okr. Mladá Boleslav) vyzvednutý in situ, Filip Krásný – Jindřich Šteffl

Depot byl nalezen dne 7. 6. 2017 na katastrálním území obce Krnsko (okr. Mladá Boleslav, Středočeský kraj). 

Nálezové okolnosti

Nevyzvednutý bronzový depot si vyžádal operativní a specifický přístup. Po vzájemné dohodě autorů tohoto článku bylo rozhodnuto o vyzvednutí depotu in situ. Tento postup jsme si mohli dovolit i díky výskytu poměrně soudržné (nedrolivé) jílovité zeminy. Nejprve bylo identifikováno místo nálezu a rozsah původního vkopu, aby mohla být vytyčena a plošně začištěna sonda o rozměrech 60 × 60 cm. Depot se nacházel v geometrickém středu sondy. Kolem vytyčené plochy byl do hloubky 70 cm proveden okop dostatečné šířky na to, aby mohl být kvádr s depotem zafixován. K tomu byly použity dlahy z tvrzeného plastu a strečová fólie. Po zafixování došlo k odříznutí kvádru o rozměrech 60 × 60 × 50 cm od podloží. Následně byl depot uložen do transportní bedny a převezen do Archeologického ústavu AV ČR Praha, v. v. i., na pracoviště Restaurátorské laboratoře k rukám Ludmily Barčákové. Tam byl zakonzervován a podroben rentgenovému průzkumu, při němž bylo zjištěno, že se skládá ze čtyř nákrčníkovitých hřiven. Jedna hřivna je rozlomena, ostatní nevykazují žádné poškození. Na tomto pracovišti byl také nález adjustován pro výstavní účely, jelikož rozebráním a vyhodnocením čtyř hřivnovitých nákrčníků bychom žádnými novými poznatky k otázce výzkumu depotů patrně nepřispěli. V této podobě je uložen v depozitáři archeologického oddělení Muzea Mladoboleslavska.

Nepochybíme, když budeme tento nález datovat do mladšího období kultury únětické...

 
Okolnosti nálezu a povídání o tomto krnském pokladu najdete i ve videu:

Literatura
- Podklady z archivu Mladoboleslavského muzea, poskytl pan Filip Krásný 

Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek (červen 2020)