• 1259 - Ctibor z Vtelna, měl podací právo ke kostelu sv. Jiří a dostal k němu i kněze
• 1354 - 1364 - Arnošt z Krnska, vykonával právo podací u kostela sv. Jiří i u sv. Kateřiny v Čejkách. Předpokládám, že oba kostely patřily krnské vrchnosti. 
• 1388 - Jindřich Chmel z Krnska
• 1390 - 1418 - Zdislav ze Záhoří
• asi 1418 - Zdislav, jehož druhé jméno neznáme
• 1448 - Václav zvaný Vančura, bojoval ve vojsku Jiřího z Poděbrad v Praze
• 1463 - panství jako odúmrť připadlo králi, který majetek - Krnsko, poplužní dvůr v Lobkovicích a Zalužanech, ves Dymokury, podací kostel sv. Jiří a kostel sv. Kateřiny v Čejkách - věnoval Hoškovi ze Zvířetic, Alši z Brocna a Václavu Matrasovi. Hošek a Matras zemřeli, jejich díly daroval král Jiří roku 1464 Janovi ze Šelmberka a Janovi Kerunkovi z Lomu. Ti pak vše prodali téhož roku Jindřichu z Michalovic a panství Krnsko tím připadlo k Mladému Boleslavovi. 
• 1476 - Jan Tovačovský z Cimburka prodal tvrz i ves Krnsko s oběma kostely Janu Vančurovi z Řehnic a jeho manželce Dorotě z Hrdlořez. Ponechal si mlýn pod sv. Jiřím a most se clem na Jizeře v Zámostí.
• 1493 - Janův syn Mikuláš Vančura  přikoupil Valečov, Kněžmost, Brodce, část obce Spikal, Krásnou Ves, Pětikozly, Krnsko, Jizerní Vtelno, Vinec, Strašnov. 1497 koupil dvůr Vančurov. Od roku 1527 byl hejtmanem boleslavského kraje, sídlil v Krnsku a na Valečově. Měl sedm synů:
• Nejstarší Jan zdědil Krnsko, ale prodal ho v roce 1535 svému bratru Jiřímu, který již držel panství - Brodce, Valečov a další vsi, od bratra koupil - Krnsko, část Jizerního Vtelna, Vinec, Strašnov
• Jiří koupil 1545 kostel sv. Jiří, 1547 - 1551 ho nechal přestavět, zemřel 1553 a jeho náhrobek se nachází za hlavním oltářem
  Jiří měl osm dětí:
• nejstarší Bedřich dostal Krnsko, Řehnice, Spikaly, Pětikozly, Vinec, Vrásnov, Jizerní Vtelno, Strašnov, zemřel 1578
• po něm vládl na Krnsku jeho syn Jan, násilník a rváč, který zemřel 1616
  Janovy děti se o majetek dělily
• po Markvartově smrti si Jindřich a Zikmund rozdělili Krnsko a Pětikozly rovným dílem
• po Jindřichově smrti se jeho synové dělili o majetek:
  • Jindřich - Jizerní Vtelno
  • Bedřich - půl Krnska, půl Pětikozel, část Krásné
  • Zikmund zdědil Solec, v roce 1560 přestavěl hrad Zásadku, ležící u Mnichova Hradiště na renesanční zámek
  • Jindřich dostal Jizerní Vtelno
  • Markvart, násilník a rváč jako jeho otec, po Bedřichově smrti zdědil Krnsko
  • Bedřich bojoval ve vojsku povstalých stavů, roku 1618 byl zabit svým vlastním lajtnantem

• 1511 - vladyka Mikuláš Vančura spolu s dalšími pány podepsal listinu, kterou potvrdila Johanka z Krajku svobodu michalovického pána
• 1519 - Kunrát z Krajku potvrdil jménem své sestry Johanky z Krajku Boleslavi  již získaná privilegia a připsal další - občané nemuseli slibovat poddanost vrchnosti, volnost měli i v oblasti náboženské. Listina byla dána pod ochranu Starého Města pražského, aby nebyla vydána nikomu, kdo by neměl zmocnění od města Boleslava Mladého. Listina byla ověřena pečetěmi, mimo jiných i vladykou Mikulášem Vančurou z Řehnic na Krnsku.
• 1525 - z města Boleslava Mladého měl být vypovězen Lukášek Mrkalů, protože chtěl být "Římanem", tedy katolíkem. Přimluvil se za něj hejtman Boleslavského kraje Mikuláš Vančura z Řehnic a farář Jiřík. Nezbytné bylo Lukášovo pokání...
• 1540 - syn Kunráta z Krajku Arnošt, který zastupoval svého otce, sestavoval městskou radu a dosadil do ní hejtmana Jana Malobratřického z Řehnic
• 1541 - v době nemoci Kunráta z Krajku pověřil král jeho syna Arnošta a Jiřího Vančuru z Řehnic zabezpečením veřejné zemské hotovosti
• 1542 - Zikmund Vančura z Řehnic a na Přívorech ve své poslední vůli, kterou vykonala jeho manželka Jana ze Žampachu, odkázal na dům pro České bratry 100 kop českých grošů
• 1576 - císař Maximilián vyhověl žádosti bratrů Adama a Karla z Krajku a za 10 000 kop českých grošů propustil město Mladý Boleslav z manství. Mezi majetkem byl i most a mlýn pod sv. Jiřím. Nyní byl  již svobodný...
• 1579 - Adam z Krajku poslal ke komornímu soudu Jiříka Vančuru z Řehnic a na Valečově. Nechal u sebe na Valečově bydlet dceru Ondráčka z Boleslavi bez fedrovního listu (doporučující list, kterým umožňovala vrchnost svým nádeníkům odejít pracovat na jiné panství). 
• 1597 - Václav Rodovský z Hustířan žádal jménem Vančurky z Řehnic a na Studence pro její matku pohřební místo na Havelském hřbitově. V té době si hrob na tomto místě zajistili lidé, kteří finančně přispěli na stavbu kostela, tudíž se lze domnívat, že i matka Vančurky nějakou pomoc nabídla. 
• 1599 - Eliška Vančurová z Hrušova schovala svou poslední vůli v boleslavském radním domě ve sklípku, kde mívala uložené své nejcennější poklady i rada města

Na začátku 16. století se rod rozvětvil na starší a mladší větev. Ta na konci tohoto století vymřela. Potomci starší větve byli velmi plodní a rod se jejich zásluhou rozrůstal. 

• 1603 - na Pražském hradě se sešel sněm, který svolal císař, jež doufal, že mu čeští páni a rytíři pomohou v boji proti Turkům. Páni se shromáždili kolem Václava Budovce z Budova, který přednesl řeč, jejímž hlavním mottem byla náboženská svoboda. Zemští úředníci odsouhlasili, aby účastníci sněmu sepsali svou žádost. Tu složil Václav Budovec a k císaři ji doručili čtyři muži. Mezi nimi byl i Jiří Vančura z Řehnic na Krnsku.
• 1614 - když císař Rudolf povolal pasovské vojsko do Čech a ohrozil tím náboženské svobody i majestát, Boleslavský kraj vyslal k osvobození Prahy vybrané občany. Krajský "mustrunk", verbování vojáků, měl na starosti hrabě Jáchym Ondřej Šlik z Pasounu na Svijanech a Jiří Vančura z Řehnic na Studence.
• 1689 - potomek druhé větve, držící polovinu Krnska - František Karel přikoupil dvůr ve Vtelně
• 1713 - panství drží syn Františka Karla Jan Václav Vančura. Dvůr Vančurov prodal hraběnce z Lisova za 32 000 zlatých.
• 1726 - Antonín Ferdinand Vančura prodal hraběti Josefu Františku z Vrbna tvrz a dvůr Řehnice, které on později odkázal potomkům. Jeho bratr Jan Václav Vančura prodal hraběti Krnsko. 
• 1731 - Antonín Vančura z Řehnic, první člen rodu, který byl  povýšen do panského stavu
• 1733 - dvůr Mladotov prodán hraběnce z Lisova - oba dvory připadly ke Stránovu, Krnsko je sloučeno s Jizerním Vtelnem
• 1798 - panství Krnsko, Řehnice, Pětikozly a Katusice kupuje Jan Václav Špork
• 1804 - jeho syn Leopold, zemřel bez dědiců 1841. Jeho syn Rudolf skonal již v roce 1821 a byl jako první pohřben do šporkovské hrobky v horní části krnského hřbitova.
• 1834 - zemřel poslední mužský potomek jedné větve rodiny Vančurů, Jindřich, pán chotěbořického panství
• 1841 - Josef Václav Špork, majitel velkostatku Horky v čáslavském kraji. V roce 1844 se s manželkou Valburgou usadili v Krnsku. Po jeho smrti si majetek rozdělili:
  • Eduard, získal Krnsko a Řehnice
  • Rudolf, získal Pětikozly a Katusice
  • Ferdinand, byl vyplacen
  • pět dcer, získaly podíly na velkostatku ve Velkých Všelisích
• 1873 - Eduard prodal Krnsko svému synovci po sestře Rozálii, hraběti Eugenu Vratislavovi z Mitrovic, který se narodil v Krnsku
• 1888 - Eugen Vratislav panství Krnsko a Řehnice pronajal a usídlil se v Dírné
• 1897 - po jeho smrti převzal majetek jeho syn Osvald Vratislav
• 5. 11. 1917 - 7. 4. 2002 - syn Osvalda, Maxmilián Wratislav z Mitrovic, čestný a devoční rytíř suverenního řádu Maltézských rytířů

Střípky ze dvorů Vančurov a Mladotov  z Jizerního Vtelna

• 1497 - Mikuláš Vančura koupil dvůr, kterému se posléze říkalo Vančurov. Byly to statky klášterů v Opatovicích nad Labem a v Hradišti nad Jizerou (nevím, kde bylo, asi již místo zaniklo). Tento majetek původně připsal král Zikmund bratrům Blektům z Útěchovic a Janovi z Kunvaldu, protože ti ze Vtelna v této době mizí. Proto asi Bohuslav z Kunvaldu převedl plat k oltáři sv. Tomáše v kostele sv. Michala v Praze na Skalsko a i proto se objevuje v závěti Petra Vančury na Valečově, syna Mikulášova, ustanovení, aby vdova po Petrovi, Mandaléna, zaplatila za něj dluh bratrům Blektům, částku 600 kop grošů. 
• 1497 - dvůr Vančurov byl koupen a připojen ke Krnsku. Tak jak se střídali majitelé na Krnsku, měnili se i ve svobodném dvoře v Jizerním Vtelně. 
• 1636 - sirotci po Janu Vančurovi byli již plnoletí, dvůr převzal Jindřich Heřman Vančura
• 1654 - umírá majitel Krnska Markvart Vančura, děti si rozdělily majetek
• 1689 - do tohoto roku vlastní dvůr Jindřich a zdědí ho jeho starší bratr Bedřich Ferdinand
• 1703 - dvůr Vančurov kupuje Rudolf Adam z Lisova, zemský soudce, hejtman Starého Města pražského, majitel Stránova

Rytířské sídlo Vančurov bylo postaveno před rokem 1682. Bylo jednoposchoďové, přízemí bylo z kamene, poschodí ze dřeva. Dnes je ukryto v některé hospodářské budově.
 

Dvůr Mladotov

Rytířské sídlo byl obytný dům s chlévy. V roce 1673 zde u Jindřicha Heřmana Vančury přenocoval Humprecht Černín z Chudenic, když jel se svou družinou na hrad Kost. Nezůstal na noc na zámku Stránov, protože jej ve Vtelně zastihla zpráva, že jeho zámeček Humprecht u Sobotky vyhořel po úderu blesku a on dával z Vtelna instrukce týkající se požáru. Kdyby přenocoval na Stránově, byl by dopis označen, že je posílám ze zámku a nikoli jen z Vtelna. Snad nocoval Humprecht u Jindřicha i proto, že za třicetileté války byl jeden z Vančurů ubytován na Kosti. Hlavním důvodem byl ale vztah šlechty mezi sebou. Velmož Humprecht Černín patřil ke staré šlechtě jako Vančurové a  Mladotové a byli si bližší než nová šlechta, vojenská a cizího původu z Lisova.

Závěrem bych chtěla poprosit čtenáře o shovívavost při posuzování správnosti dat. V mnoha publikacích se různé události v dataci rozcházejí, je složité dopátrat se správného čísla. Ale myslím, že pro představu, jak všechny části Krnska procházely dějinnou historií, jsou dostatečná. Pokud někdo vlastníte přesná a ověřená data, napište mi, ráda vše zveřejním, abychom dalším generacím zanechaly pravdivé informace. 

Literatura

- Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého
- Pamětníci z Krnska