Krnsko je jednokolejná mezilehlá zastávka ležící v částečném oblouku trati u chráněného přejezdu s místní komunikací. Zastávka, respektive stanice, byla otevřena spolu s úsekem Neratovice -Turnov v roce v 1865. V době otevření mělo Krnsko status stanice IV. třídy.
Výstavba dráhy a současně i železniční stanice v roce 1865 (budova nádraží je vpravo nahoře)
V té době nese jméno Stranow, který se později změní na Stranow - Krnsko. V té době měla stanice dvě koleje, které měly užitnou délku pouhých 209 metrů a ležely ve spádu 8,3 promile. U první koleje byl vybudován menší sklad s nákladištěm. Původně měl být vybudován ve stanici pouze zdvojený strážní domek, jako pracoviště železniční obsluhy a čekárna pro cestující, ale nakonec byla zvolena klasická přízemní výpravní budova, dle typových plánů společnosti, určená pro menší stanice. Důvodem bylo, že předsedou správní rady společnosti byl hrabě Arnošt z Valdštejna a jeho manželka, kněžna Marie, vlastnila nedaleký zámek Stránov, na který pravidelně dojížděla vlakem. Proto byla zvolena výstavba klasické výpravní budovy, ve které byla v jedné její části zřízena speciální pohodlná "knížecí" čekárna se samostatným vchodem. Později byla budova ještě rozšířena a zvýšena o jedno patro a čekárna pro kněžnu přebudována na čekárnu III. třídy.
Fotografie dvoukolejné stanice Krnsko se skladem. Zdroj: Staniční kronika Krnsko
V roce 1869 se stává stanice důležitým nákladištěm a složištěm řepy pro nově založený podcetenský cukrovar v Dolním Cetně a jelikož cukrovar i přes počáteční obtíže roste, je stanice plně vytížena a nákladiště se musí několikrát i rozšiřovat. Přebudován a rozšířen je i krytý sklad.
Na konci roku 1881 je zprovozněna vlečka údolím Strenického potoka z Chotětova k cukrovaru v Dolním Cetně (vlečka je pak později prodloužena až do Skalska a přeměněna na místní dráhu). Cukrovar získává vlastní vlečku a velké nakládání řepy v Krnsku je tímto zastaveno. Původně se také uvažovalo o vedení trati (resp. vlečky) z Dolního Cetna do Krnska, ale kvůli nepříznivým sklonovým poměrům a nutnosti složitého vyvlastňování pozemků je zvolen jako koncová stanice Chotětov.
Nádraží pravděpodobně v roce 1912
Přesto je však v okolí Krnska několik továren a velkostatků, které stanici Krnsko dále využívají k přepravě. V roce 1915 bylo ve stanici zřízeno elektrické osvětlení. Objemy přepravy se pomalu snižují a tak již v roce 1927 padají návrhy o změně statusu dopravny na zastávku. K tomu dochází 17. ledna 1933 a stanice Krnsko je dopravně uzavřena a přeměněna na zastávku s hláskou.
V roce 1930 je požádáno správcem o zřízení hromosvodu, kterému je vyhověno a hromosvod je 8. června 1930 na budovu instalován.
Stanice měla od počátku problémy s vodou, hlavně s tou užitkovou a je několikrát žádáno na ředitelství o zřízení studny a vodovodu. V té době však jejich zřízení není povoleno a pitná voda se dováží v kanystrech vlaky z Chotětova a ta užitková se bere z tendru k tomu určených vlaků.
V roce 1931 dochází k rozšíření dveří a oken dopravní kanceláře a čekárny - zrušena byla čekárna II. třídy a jejím přepažením vznikla útulna pro výhybkáře a pomocného skladníka a malý sklad pro poštovní zásilky. Dnem 22. května 1937 dochází k přejmenování zastávky na dodnes používané Krnsko. Jelikož jsou koleje v Krnsku krátké a nedovolují pohodlné křižování vlaků, a ani rozšíření nepřipadá v úvahu, a to hlavně vzhledem k poloze kolejí vedených na úzkém skalnatém břehu, začíná se uvažovat o zbudování výhybny na místě před stránovským viaduktem.
Nádražní budova za 2. světové války
K tomu dochází během války, ale nová výhybna je zprovozněna až po válce - uvedena do provozu je 1. prosince 1945. Tím také ztrácí Krnsko status hlásky.
V roce 1955 je Krnsko evidováno jako zastávka s nákladištěm s krycími návěstidly ovládanými z přístavku na levé straně budovy. Během dalších let se stále snižují objemy přepravovaného zboží až je rohodnuto o zrušení nákladiště a snesení manipulační koleje. K tomu dochází v roce 1970, kdy jsou výhybky a kolej vytrhány a z Krnska se stává jednokolejná zastávka s velkou budovou a rozsáhlým skladem.
V současné době (2018) je zastávka Krnsko jednokolejnou zastávkou s nástupištěm délky 150 metrů s pevnou hranou tvořenou betonovými panely na konzolách (typ SUDOP). Nástupiště osvětluje pět nízkých peronních svítidel. Budova zastávky byla vystavěna v normovaném stylu zakládající společnosti dle návrhů ing. Františka Láta, jde o jednopatrovou budovu s výrazným oboustranným rizalitem bez výraznějších ozdobných prvků. V dolní části budovy se nachází dopravní kancelář, čekárna pro cestující a sklad. V horní části pak byt pro obsluhu zastávky. V části u silnice se k budově přimyká malá jednoduchá veranda s lavičkou pro venkovní čekání, v současné době jediné kryté místo před nepřízní počasí. Na levé straně od budovy se nachází pozůstatky dvou skladů, z velkého skladu zbyly pouze základy a z druhého menšího skladu již jen torzo přední stěny. V současné době (10/2018) jsou všechny budovy zastávky, včetně té výpravní v havarijním stavu a pravděpodobně je čeká kompletní likvidace. Na neratovické straně zastávky nalezneme přejezd s místní komunikací, chráněný světelnou signalizací s pozitivní indikací a závorami. Na straně boleslavské se pak nachází hezky rekonstruovaný strážní domek. Zastávka se nachází asi 600 metrů od centra obce Krnsko, obsluhuje také obce Zámostí a Jizerní Vtelno. Od zastávky vede žlutá turistická značka k zámku Stránov (2 km), rozcestník najdeme přímo na perónu zastávky.
Doprovodné fotografie najdete ve fotogalerii v tomto odkazu...
Literatura
- Text a fotografie byly pro potřeby našeho webu poskytnuty stránkou: vlakregion.cz
Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek (červen 2020)