...
Obec KRNSKO

Pradávné Krnsko


Milí návštěvníci stránek, 

vítám vás na procházce dějinami Krnska. Společně projdeme historickými etapami, povíme si o majitelích obce a o jejich krocích, které měly vliv na život lidí. Dotkneme se historie zajímavých staveb, které dodnes krášlí naši obec. Snad se nebudete zlobit, když vaši obec beru také za svou. Dlouhé roky jsem mezi vámi žila. Bylo to velmi šťastné období a jsem za něj osudu vděčná.

Název obce je odvozen od zakladatele osady jménem Krn. Uvádějí se i staročeská jména Krs nebo Krněj, ale spíše bych se přikláněla k prvnímu uvedenému. 

Obec se v průběhu času rozdělila na Dolní a Horní Krnsko a Řehnice. Dolní Krnsko, historicky mladší, leží asi 5 km jihozápadně od Mladé Boleslavi v nádherném údolí Skalského potoka, nazývaného v naší části Strenický nebo dřívěji Trstenický.  Nad ním se nachází původní obec, Horní Krnsko, které dominuje krásný, i když v současné době nepřístupný zámek. Řehnická část bývala sídlem vladyckého a později panského rodu Vančurů. Jejich statky koupil v 18. století majitel krnského panství.

Od druhé poloviny 17. století bylo Krnsko sloučeno s Jizerním Vtelnem. Po zrušení roboty v roce 1848 si mohla každá obec volit své představenstvo, ale Krnsko nemělo dostatečný počet obyvatel, aby vytvořilo samostatnou politickou obec, sloučilo se tedy s Řehnicemi. Prvním představeným spojených obcí byl zvolen v roce 1849 Josef Cihelník z Řehnic.
V roce 1899 byly obě obce, tedy Krnsko a Jizerní Vtelno, katastrálně rozděleny na dva samosprávné celky. Ve stejném roce byla pak ustanovena obec Řehnice, jako samostatná katastrální obec. 

Během dlouhých tisíciletí se utvářela krajina kolem Krnska. Řeky ústící do moře, které tu kdysi bylo, vyrývaly koryta, vznikala údolí. Tak vzniklo i Strenické a Duškáň. Když Jizera našla své řečiště, nesla s sebou z Krkonoš kamení, štěrk i rozmělněný písek. Voda plná říčního písku protékala i naší Duškání. 

Strenické údolí bylo porostlé lískovím a habrovím. Na slunných stráních se objevovaly ve větším množství jaterníky podléšky, sasanky a dymnivky. Na loukách, které bývaly všude kolem stavení, kvetly kohoutky, kopretiny, vstavače a pryskyřníky. V Podkrnsku rostly na jaře záplavy konvalinek, začátkem léta lesní jahody a v lesích množství májovek, kozáků a ryzců. 

Již v nejstarších dobách toto území osídlily slovanské kmeny. Krnsko i všechny okolní obce jsou úctyhodně staré,  většina je vystavěna nad osadami potulných kočovníků mladší doby kamenné. V nejstarších dobách vypadala krajina jinak než dnes. Lesy byly bílé, tedy listnaté, tmavých, jehličnatých,  zde bylo velmi málo. V nižších polohách byly močály nebo travnatá step. Ve Vinci, jen pár kilometrů od nás, žili mamuti, jak dokazuje nález jejich klů. Z větších zvířat nechyběli nosorožci, medvědi, zubři, losi, sobi, hyeny a divocí koně. Tlupy potulných lovců bydlely pod převislými skalami nebo v jeskyních. Lidé se živili lovem zvěře, chytali je do jam nebo ubíjeli zbraněmi vyrobenými z kostí a kamene. Oheň užívali k ochraně před zvěří i k opékání masa a velmi pečlivě se o něj starali, aby jim vydržel co nejdéle.

Autor malby: Zdeněk Burian

Ilustrační obrázek - autor: malíř a ilustrátor Zdeněk Burian

Později se při oteplení klimatu objevilo více stromů, sníh z ledovců roztával a vody vytvářely řečiště. Z teplejší krajiny odešli současně s pravěkými lidmi mamuti, sobi i losi, větší šelmy vyhynuly. K nám přišli od Dunaje noví lidé, kteří se usídlili při povodí řek. V Pojizeří se našlo mnoho památek na tyto osadníky, různé zbraně, nádoby a sídlištní jámy. Používali kamenné zbraně, ale již broušené, uhlazené a vrtané. Živili se chovem dobytka, pěstovali obilí, pekli chléb, maso nejen opékali, ale také vařili a pekli. Vyráběli nádoby a zdobili je, tkali vlněné látky. To vše se událo v mladší době kamenné. Víme, že již před více jak 5000 lety byla tato oblast velmi hustě osídlena.

Ke konci tohoto období se do krnské oblasti  dostaly karavany kupců nabízející jantar, sůl, zbraně a šperky. Později na toto území pronikl lid přes nynější Lužici a ze Slezska. Zůstaly po nich žárové hroby a našla se zde i pravěká pohřebiště z doby bronzové-únětické. 

Na pozemku bývalého krnského velkostatku bylo při kopání základů domu povozníka Františka Žáka v roce 1922 objeveno pravěké pohřebiště z této doby. V hloubce asi 2 metrů ležely  na pravém boku tváří k východu v pravidelných odstupech téměř zachovalé kostry skrčenců. Některé hroby byly obloženy kameny, všechny měly velký kámen u hlavy. Množství nalezených kamenů bylo udivující, většinou se jich v hrobech mnoho nenalézalo. Našly se nádoby hruškovitého tvaru, jantarové ozdoby i bronzové jehlice a spony.  Unikátním nálezem bylo objevení kostěné jehlice s vázičkovitou hlavicí a s vývalky pod ní a také jehlice se zavinutou hlavičkou. Nezvykle málo se nalezlo malých drobných nádobek. Nález byl pražskými restaurátory zdokumentován a odvezen. 

Ve stejné lokalitě byly nalezeny i kostry pohřbené v kolmé pozici. Ty se ale nepodařilo zachránit, protože kopáči včas nerozpoznali důležitost objevu. 

I v Řehnicích se našel zajímavý hrob. Byl na poli v “Zákoutí”. I zde byl hrob obložen kameny a v něm kostra skrčence. U pravé ruky měl hliněnou nádobu, u nohy bronzovou dýku, na prsou bronzový nůž a u krku bronzový palstav 12 cm dlouhý (sekerka). 

mapy.cz / mapa z 19. století

Mapa oblasti z 19. století / zdroj: mapy.cz

I další nález je z Řehnic. Podle vypravování Václava Dubského, rolníka z Řehnic, napsal František Hanuš ve sborníku Boleslavan 1935 - 36. 

“Václav Dubský objevil na zahradě u domu celé skladiště předhistorických věcí. Poté vypravoval, jak na Velký pátek vykopával jámu pro štěp. Již byl téměř hotov. Na dně objevil velký kámen, který tam nemohl nechat. Vykopne jeden, druhý, třetí.  Ale co to? Velký pátek, čtou se pašije. Snad by to nebyl poklad? A skutečně objevil poklad archeologických památek.

Jámu rozšířil, nalezl spálené kusy dřev, vyhazoval černou hlínu smíšenou s popelem, objevil sklepení a v něm našel kamenné oštěpy, kamenné dlouhé hlíny, bronzové meče a udidlo, železné kopí, velké hliněné nádoby, jantarové korále. Po vyklizení jámy objevil kamenné zdivo. Stěny sklípku byly vyloženy plochými, pískovcovými kameny. Bylo to celé skladiště památek po našich praobyvatelích. 

I jiné místo bylo prozkoumáno na pozemku pana Václava Dubského za dohledu pana Vaňka, řídícího učitele v Bezně. Vykopána byla skrčená kostra, při níž nalezen bronzový meč a hliněná nádoba. Nálezy u Řehnic popsal ve své brožurce bývalý řídící učitel v Bezně Václav Vaněk.”

Strenickým údolím, kterým vedla stará zemská stezka, procházely obchodní karavany z naší vlasti i z dalekých končin, což mělo velký vliv na rozvoj oblasti. Na krnskou část navazovala tržní osada Zámostí, do níž přijížděli kupci od Nymburka a pokračovali dál do největšího centra kraje, boleslavského Podolce. Čilý obchodní ruch se pak posouval k hradu Bezděz a dál do České Lípy, a samozřejmě po stejné trase i nazpátek, tudíž zdejší obce měly dostatek zboží a dalších potřebných věcí. Ale nešlo jen o zboží, kontakt s kupci a jejich doprovodem přinášel místním znalosti a kulturu. Právě na tržištích se dál předávaly novinky z naší země i z ciziny, zvyšovala se úroveň řemeslnického umění a všeobecných znalostí.  

Kolem osídlení Krnska se táhlo mnoho stromů, celá oblast byla hojně zalesněna. V nich bylo  plno zvěře, které majitel lovil pro své potěšení i kuchyni. Dočetla jsem se, že v roce 1726 dostával místní myslivec  za každého zastřeleného vlka 45 krejcarů, za divokou kočku 10 krejcarů a za jelena 1 zlatý a 40 krejcarů.

Zejména v dolní části obce, v blízkosti důležitých cest, ať už směrem na Mělník nebo do Prahy, se za různých válek pohybovali vojáci. Krnskem procházel Jan Žižka, když putoval do Mělníka.
V roce 1448 bojoval rytíř Vančura ve vojsku Jiřího z Poděbrad před Prahou. Bedřich Vančura stál v čele vojska vzbouřených stavů, ale zabil ho vlastní lajtnant. Na počátku třicetileté války se Krnskem přehnalo švédské vojsko vedené Torstensonem. Mnoho lidí bylo zabito, mnoho jich po bitvě na Bílé hoře pro víru odešlo do ciziny. Odcházeli zejména rolníci do Žitavy. 

Během sedmileté války se na lukách mezi Krnskem a Vtelnem rozložilo císařské vojsko. Císař Josef II. se s  generálem Laudonem osvěžili v hospodě U Mostu. Obsluhující děvčata dostala za mléko a koláč dva dukáty.

S vojáky, nedostatečnou stravou a hygienou souvisí i rychlé šíření cholery. Řádila v roce 1832, kdy vymřela, mimo jiných obětí, celá rodina bydlící v domku pod zvonicí. I pruští vojáci v roce 1866 s sebou přivlekli choleru, na níž tenkrát umřelo v Krnsku 24 lidí, v okolních vesnicích 54. Nejvíce lidí skonalo v krnském panském dvoře.

Je zajímavé, alespoň pro mě, že nejstarší část Krnska je ta, které se dnes říká Horní. Přitom kostel, fara, mlýny, škola i další dnes již zaniklé budovy, jako byl pivovar, mlýny na potoce, stará škola, domky u zvonice, “jízku” a mostu, bednářský dům pod kostelem, starý hostinec “U mostu” s malým domkem, kde se vybíralo mýto, dům učitelský a obchodníka Fišera i hájovna, se nacházely v Dolním Krnsku, a tím by mohly navozovat dojem, že tato část s kostelem a farou byla osídlena dříve. Pouze kostel tu byl již v románských dobách…

Literatura
- Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem
- Wikipedie / wikipedie.cz


Autor textu: Alena Prchlíková (srpen 2019) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek

Datum a čas

Dnes je úterý, 19. 3. 2024, 11:12:35

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Jak prší v březnu, tak také v červnu.

Pranostika na akt. den

Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
déšť 10 °C 4 °C
středa 20. 3. polojasno 11/2 °C
čtvrtek 21. 3. jasno 14/3 °C
pátek 22. 3. polojasno 14/5 °C

Mobilní aplikace

Aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

Google Play
App Store

Odstávky ČEZ

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Krnsko na mapě Google