...
Obec KRNSKO

Škola


“Pojď sem, synu, uč se moudrým býti!" 
 

Citát Jana Amose Komenského je platný i v dnešní době. Nechal ho vyrobit pro 1. základní školu v Mladé Boleslavi krnský mlynář Josef Kuchta. Jen bych změnila slovo „synu“, dnes studují i dívky. O historii nápisu na nejstarší, dosud používané školní budově, si můžete přečíst v článku Mlýn na Jizeře.

Protože o kulturnosti národa hodně vypovídá dostupnost a kvalita vzdělání, pojďme s chutí do školních lavic. Na rozdíl od okolních obcí, Krnsko mělo svou školu již v roce 1653. V této době si Vančurovi, Hendrych a Sigmund, rozdělují majetek, mezi nímž byl i kostel a škola.

U kostela sv. Jiří stávala v roce 1790 farní škola. Chodili do ní i žáci z Jizerního Vtelna, protože tam vlastní školu neměli. Nemohl tam tudíž docházet na vyučování učitel a katecheta. Byla to škola triviální, která patřila k nejnižšímu stupni školské soustavy v Rakouské monarchii. Byla to malotřídka, do níž chodili chlapci a dívky společně. 

Nejdůležitějším předmětem bylo náboženství. Poddaní museli být zbožní a poslušní. Vyučovacím jazykem byla čeština, německy stejně mnoho lidí neumělo. Ono ani s češtinou to nebyl mezi dospělými žádný zázrak. Doba temna udělala své. Sami vyučující většinou neměli základní znalosti. Vše se změnilo k lepšímu v době obrozenecké, zpočátku zejména zásluhou kněží. Paradox je, že se kněží po převzetí vlády Habsburky podíleli na úpadku českého jazyka, a další generace v obrozenecké době se snažila češtinu znovu vzkřísit. 

Ve škole se tedy učilo náboženství, číst, psát a počítat. Důležitý byl i zpěv, žáci zpívali v kostele. Ve škole se jim dostalo také základům v dalších oborech - přírodověda, polnohospodářství, dějepis a zeměpis. 

V roce 1764 postavil hrabě Josef Vrbna faru a současně školu s bytem pro kantora, v kterém se také vyučovalo. Domek stál za hostincem U Mostu. Byl to onen, který byl pobořen při květnovém bombardování v roce 1945 a v němž zemřela paní Lislerová. Zpočátku se tady říkalo “U Krušků”. Od Františka Krušky koupil domek řezník a uzenář Jan Křováček a od něj klempíř Rudolf Lizler. Prvním učitelem byl jmenován v roce 1782 Josef Kozák.

V této době sice mělo chodit do školy asi 178 žáků ze všech okolních obcí, ale chodili spíše movitější, chudí chlapci (dívky začaly chodit později) museli pomáhat doma s živobytím. Ale postupně po polovině 19. století v souvislosti s národním obrozením důležitost vzdělání stoupala. Předpokládám, že i v Krnsku počet žáků docházejících do školy narůstal. Jedna třída a jeden učitel již nestačil.

Za hraběte Jana Václava Šporka se v roce 1801 nákladem 2634 zlatých postavila nová jednotřídní škola s bytem pro učitele. Dnes je to západní část obecního úřadu.

Krnsko, bývalá škola, nyní obecní úřad a knihovna

Krnsko, bývalá škola, nyní obecní úřad a knihovna / zdroj: mistopisy.cz

Počet dětí chodících do školy se zvyšoval a pan učitel Kozák nemohl učit všechny děti z Krnska, Jizerního Vtelna, Zámostí, Pískové Lhoty a Strašnova. Na následky psychického i fyzického přepracování v roce 1816 zemřel. Po něm nastoupil Matěj Dvorský, který si na své útraty vydržoval pomocníka. Vyučoval do své smrti v roce 1826.

Učitel byl placen z deputátu (obilí, dříví), sobotalesu (pravidelná sobotní platba od žáků) a štoly (příjem, který dostával od faráře). Učitel Kozák dostával deputát od vrchnosti - 7 korců žita, 2 korce pšenice, 1 korec hrachu, 2 korce ječmene, 53 žejdlíků soli, 24 liber másla, 20 liber sýra, 3 sudy piva. Od záduší mu náleželo 18 zlatých, od obcí 8 zlatých, sobotálesu 89 zlatých a štola činila v ročním průměru 10 zlatých. Je jisté, že učitelé nepobírali velký plat, ale ještě hůř na tom byly jejich manželky, když ovdověly. Po prvním učiteli zůstala vdova Anna a 8 dětí, po učiteli Dvorském vdova Jindřiška a 2 děti. Anna čekala na vdovský důchod 18 let, Jindřiška 8 let, protože vrchnostenské úřady ani obec jim nechtěly nic dát. Po dlouhých jednáních přijeli na zámek vojenští vyjednavači, kteří konečně vybrali penzi pro obě vdovy.

Po Matěji Dvorském byl jmenován učitelem na zdejší škole Jan Žák, “provisorní” učitel první třídy hlavní mladoboleslavské školy. Byl výtečným krasopiscem, kreslířem a bystrým počtářem. V Boleslavi přednášel i budoucím učitelům. Do Krnska musel v roce 1826 dojíždět i po celé vánoční svátky, na Silvestra i na Tři krále, protože hrál v kostele na varhany. Po roce se do krnské školy nastěhoval s celou rodinou. S ním nastoupili na zdejší školu vynikající učitelé z rodu Žáků. Úroveň školní výuky se za jejich působení velmi zvýšila.

Pro srovnání s platem Josefa Kozáka, uvádím příjem Jana Žáka. Do roku 1850 dostával deputát - 12 korců obilí, 8 kop otýpek, 3 sudy piva, něco másla, sýra a soli. 27. února 1851 se vrchnost z tohoto deputátu vykoupila a dávala učiteli 62 zlatých, tj. asi 124 korun ročně. Finanční zajištění učitele se tím velmi zhoršilo.

Jan učil na zdejší škole plných 37 let. Pomáhali mu František Pýcha, Antonín Dubský a od roku 1849 i jeho syn Karel. Za Janova působení byla v roce 1860 k nynější jedné třídě přistavěna třída druhá. Využila se zahrádka, která se rozkládala na východní straně budovy a zbylo místo i na byt pro učitele.

Po úmrtí Jana Žáka v roce 1863 se stal řídícím učitelem jeho syn Karel. V roce 1876 se škola rozšířila o jednu třídu, zmenšením bytu pana učitele a druhé třídy se vytvořila nová učebna. O dva roky později přibyla ještě jedna třída. Vzhledem k tomu, že se pouze měnilo dispoziční řešení, ale nerozšiřovala se budova, byly místnosti pro zvětšující se počet dětí malé.

Proto obec pronajala za roční nájemné 150 zlatých jednu světnici v domě pana Josefa Kotka, c. k. poštmistra a radního. Zde se učilo tři roky, potom se žáci přestěhovali do Paškova domu, který byl v té době Kateřiny Ketnerové, manželky stavitele několika domů a silnice v dolní části obce. Zde se učilo až do roku 1894, kdy byla postavena nová škola.

V polovině 80. let 19. století mělo Krnsko svou Místní školní radu, která dohlížela na chod školy a řešila záležitosti s výukou spojené. Probíhaly volby, v nichž se volili jednotliví členi. Prvním předsedou byl hrabě Eduard Špork, který po prodeji panství předal školnímu výboru všechny spisy a účty od roku 1763 až do 1865. Dlouholetým pokladníkem Místní školní rady byl pozdější starosta Jan Tureček.

Zajímavé je, že radní ze Strašnova měli tolik odvahy a peněz, že zažádali o odškolení ze svazku obcí, a chtěli si postavit školu vlastní. Jejich děti to měly podle nich velmi daleko do školy. Opravdu se jim podařilo získat povolení a v roce 1883 se od Krnska odtrhli a postavili si vlastní školu. 26. června začali stavět a již 1. října zasedli do lavic nové školy strašnovské děti.

Počet dětí byl stále značný, do krnské školy a přilehlých tříd chodilo v této době 319 dětí. Když uvážíme, že všechny se vměstnaly do čtyř tříd, je to neuvěřitelné. Placení nájemného velmi zatěžovalo obecní pokladnu a nedostatek bytů, tedy jedné místnosti pro každého učitele, bylo třeba řešit. V těchto 80. letech proto většina školní rady souhlasila s řešením, že se postaví nová škola a ta stará se ponechá učitelům na bydlení.

Než se pustím do popisování, jak se stavěla nová škola, zastavím se ještě u učitelů. Karel Žák zemřel v roce 1885. Velmi mu ublížilo jednání některých členů rady z Jizerního Vtelna, kteří nesouhlasili se stavbou nové školy a zahrnovali ho výčitkami a nepřátelským jednáním. Karel byl ctěným a váženým občanem, na jeho pohřbu se sešlo mnoho lidí z řad učitelů, úředníků, ale i běžných lidí, mající řídícího rádi. Celých 36 let se věnoval vzdělání místních dětí, řídil postupně 15 učitelů ke všeobecné spokojenosti.

Po jeho smrti se místa ujal jen provizorně Alois Vlach, vypomáhal mu Karlův syn Vincenc Žák. I když si obyvatelé přáli, aby byl učitel Vlach dosazen do řídící funkce, nestalo se tak. Okresní školní rada na místo dosadila v roce 1885 Josefa Vaise, který učil v Kochánkách. Nebyl příliš vřele přivítán, ale poctivou prací si získal uznání. Na zdejší škole zůstal do roku 1910, tedy 25 let, pak odešel do důchodu. Za jeho působení se škola rozrostla o jednu třídu, byla nyní pětitřídní.

Vincenc Žák se posléze stal řídícím učitelem. Na škole pobyl plných 32 let. Za něho byla ve staré škole zřízena opět jedna třída. Byla totiž povolena zemskou školní radou pobočka pro dívky při čtvrté třídě. O něco později byly odděleny i dívky v třídě páté. Krnská škola měla celých sedm tříd, což je na tuto dobu hodně.

V budově staré školy dělila chodba obě části školy, starší a novější. V levé části byl byt řídícího učitele Strnada (asi ve 20. letech), na pravé straně byly dvě třídy. Chodbou chodili žáci během volna nebo o přestávkách po schodech na zahrádku k náhonu. Chodívali bosky, boty si zouvali a nechávali položené na schodech.

Řídící Bohumil Strnad byl jmenován v roce 1919 knihovníkem. Podle zákona byla zřízena obecní knihovna, která obsahovala 406 svazků. Pan Strnad zemřel v roce 1934, po něm převzal knihovnickou práci učitel Knespl. V roce 1935 měla knihovna 674 svazků knih.

V roce 1895 otevřela paní Šimonová ve svém domě veřejnou čítárnu, kde se knihy nejen četly, ale i půjčovaly. Nechyběly ani různé časopisy k prohlédnutí. Čítárna se nacházela v domě, kde je dnes Česká pošta. 
 

Jak se stavěla nová škola

Nyní se vrátíme do roku 1879. V tomto roce začala dlouhá jednání o postavení nové školy. Plných 14 let se táhly různé spory, zejména s Jizerním Vtelnem. Vtelenští radní nechtěli novou školu v Krnsku, chtěli svoji. Nelíbilo se jim, že jsou přiškoleni ke Krnsku. Protože byli největšími poplatníky, měli na svém území velkostatek Stránov, museli také odvádět nejvíce peněz do školního fondu. Předpokládali, že mají z tohoto důvodu největší právo v rozhodování. Hlavním problémem dle nich byla dlouhá a nesnadná cesta vtelenských dětí do školy.

Vtelno chtělo být samostatné, chtělo mít nejen kostel, faru, ale i školu. Zástupce velkostatku na jednání prohlásil: „My nejvíce platíme, též chceme i nejvíce poroučeti.“

Vtelenští si zaslali žádost o odtržení, ale přípis jim nevyhověl. Vtelno tudíž žádalo o školní pobočku, tzv. „školní expozituru“, a tu jim Zemská škola povolila.

Proti tomuto rozhodnutí podali k c. k. ministerstvu do Vídně protest krnští radní. Byl k němu přiložen nákres celé školní osady a popsáno, že vydané svolení o rozdělení školy je v neprospěch vyučování a vzdělání mládeže. Krnsko argumentovalo i tím, že škola je ve středu všech obcí, nachází se u ní i kostel, tudíž „ školním dítkám lépe umožněno jest v Páně chrámu k službám Božím docházeti.“ Protestu bylo vyhověno, expozitura ve Vtelně zrušena, vydáno nejen povolení, ale i nařízení, aby se začalo se stavbou školy. Předseda Místní školní rady a starosta Krnska Jan Dubský smířil všechny strany a konečně se započalo s výstavbou. Ve staré škole byly zřízeny byty pro učitele.

Průtahy a soudní tahanice trvaly do roku 1893. Nyní se vykupovaly pozemky. Eugen Vratislav prodal kopaninu (pole, které se neobdělávalo), vedle ní úžlabinu či rokli. Paní mlynářka Anna Papoušková prodala část svých polí.

Výstavba školy byla svěřena Josefovi Mrázovi, staviteli z Mladé Boleslavi, který se v Krnsku narodil. Žil v Podkrnsku poblíž domu, který obývala rodina Koucká.

Podoba školy v roce 1900s
Krnsko, škola v roce 1900 a dnešní podoba (zdroj: Eva Jordan)

2. září 1894 byla škola dokončena. Náklady na výstavbu byly hrazeny všemi přiškolenými obcemi. Postavení školy, úpravy pozemků před stavbou a po ní, zařízení školky a tělocvičny stálo tehdy 24 000 zlatých.

Nyní měla obec pětitřídní školu, ale nestačila narůstajícímu počtu žáků. Během války se učilo i ve staré škole, popřípadě se místa výuky střídala, ale dnes pamětníci nevědí, proč tomu tak bylo.


Protože vyspělost národa se pozná podle toho, jak se stará o potřebné, přidám ke kulturnímu dílu krátkou poznámku o Dětském domově. V lokalitě Horní Krnsko se nachází šest rodinných domů pro děti s nařízenou ústavní výchovou. Od roku 1955 byly tyto děti umístěny na zámku Stránov v nedalekém Jizerním Vtelně. Po vrácení zámku původním majitelům vybral Obecní úřad Krnsko ve spolupráci s dalšími úřady vhodné prostory pro výstavbu dětského domova. Nové uspořádání je bezesporu lepší, děti se sami podílejí na běžném provozu, naučí se mnoho důležitého pro další život. Po absolvování základní školy mohou nadále zůstat v domově a v klidu se připravovat na své povolání. 
Areál hlídá krásná pískovcová socha, kterou nechal postavit v roce 1811 Leopold Špork. Asi to bude sv. Jan Nepomucký, i když mu chybí to nejzákladnější, pět hvězd kolem hlavy. Má ale klasický kanovnický oděv, spodní kleriku překrývá rocheta, která sahá ke kolenům. Na hlavě  nechybí biret. V rukou drží krucifix, kříž s Ježíšovým tělem.


Literatura
- Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého
, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem
- Paměti obce Krnsko - Václav Dvořák
- Paměti obce Krnsko - Ladislav Kotek
- Wikipedie / wikipedie.cz
- Pamětníci z Krnska a Zámostí

Autor textu: Alena Prchlíková (srpen 2019) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek

 

Datum a čas

Dnes je neděle, 17. 11. 2019, 23:03:38

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2
1
3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

cca 1910

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.

Pranostika na akt. den

Když napadá sníh na zelené listí, bude dlouhá zima.

Anketa

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Aktuální počasí

Počasí dnes:

17. 11. 2019

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky. Denní teploty 11 až 15°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Mobilní aplikace

Aplikace

Google Play
App Store

Informace e-mailem

Novinky e-mailem