Jednota Sokol se mi prolíná několika články. Byla to organizace lidí, kteří měli rádi pohyb, kulturu, zábavu, prostě aktivní vesnický život. A nejen nasávali do sebe zážitky jim nabízené, ale mnohdy od útlého věku se do nich zapojovali. Když nyní píši o historii obce, mám před sebou neuvěřitelně pestrou skladbu sokolského života. Z mého pohledu nejde napsat pouze jeden článek, sokolové byli aktivní a prolínali se celým obecním děním. Doporučuji proto zájemcům o jejich aktivity, aby se proklikali jednotlivými články. Sami se přesvědčíte, že je nemožné číst všechno najednou, natož všechno  najednou napsat. 

Mnohé informace o budově a běžné činnosti najdete v článku Dolní Krnsko. Část divadelní činnosti v sekci Divadlo. U některých produkcí nemám záznamy, kdo je sehrál a kde byly provedeny, napsala jsem je proto dohromady s celkovým divadelnictvím v Krnsku. Ale našla jsem, zejména v deníku Václava Dvořáka, překvapivě velkou divadelní aktivitu hasičského sboru. A vzhledem k tomu, že o hasičích napíši samostatný článek, můžete si přečíst  o inscenacích, které jsou prokazatelně jejich, v sekci Místní hasiči. 

Krnský Sokol byl založen 31. 8. 1907 krejčím Josefem Boučkem. Starostou byl zvolen Josef Krouský, hostinský a rolník ze Zámostí. Spolkovou místnost měli sokolové v hostinci U Mostu, v níž nejen schůzovali, ale i cvičili. 

V Krnsku byla ve stejném roce založena ještě jedna sportovní společnost. Tělovýchovnou dělnickou jednotu založil zedník Čeněk Šťastný. Byl nejen zakladatelem, ale i cvičitelem, předcvičoval 99 členům.

Obsahem tohoto článku bude samostatná kulturní činnost Sokola, jejich podíl na rozvoji divadla, umění, vlasteneckého i kulturního života. Sokolovna byla slavnostně otevřena 17. července 1921 a od té doby se v ní stále něco dělo. 

Některé hry hrané místními ochotníky pocházejí z pera našeho spoluobyvatele, Jana Turečka -Jizerského, o němž si můžete víc přečíst v článku Jan Tureček - Jizerský.

Sokolovna Krnsko 1924 / zdroj: aukro.cz

Aby to nevyznělo tak, že teprve s novou budovou začal probíhat sokolský život. Oni byli aktivní i v době, kdy ještě nebyla sokolovna postavena. Své přednášky, cvičení nebo představení prováděli v některém hostinci či jen v přírodě. Pravidelně se  po celou dobu trvání zdejší sokolské organizace konaly akce, které vždy přitáhly mnoho lidí nejen z obce, ale i ze širokého okolí. V lednu se konával ples, v únoru šibřinky, v dubnu pouťové taneční zábavy, v říjnu posvícenské, na Silvestra tzv. “sylvestrovské večery”. A nesmíme zapomenout na pravidelné taneční, sousedské, mikulášské, václavské, josefské a jistě i další tancovačky.

V další části uvedu přehlídku sokolského života, tak, jak nám ji zanechali místní kronikáři. Výběr je pouze v omezené době, kdy byly spisy psány, ale lze z nich vyčíst, jak bohatá kulturní činnost v obci byla. Jistě zde nebudou uvedeny všechny akce, ty nejdůležitější ale ano. Pojďme se tedy podívat, jakou činnost místní organizace vyvíjela v uvedeném období. Z mého pohledu je to naprosto unikátní, když si uvědomíme, že se na organizování některých akcí podíleli s dalšími spolky a tyto programy zde většinou nejsou. Najdete je třeba u přednášek Osvětové besedy nebo akcí zájmových spolků. 

Rok 1918

• 26. 10. - přednáška “Kdo byli Šporkové”, na kterou pozval Ladislav Kotek profesora Jindřicha Fleischnera. Pan Kotek přednášel o zdejší linii rodu. Večer ozvláštnil místní hudební kroužek, který přednesl skladby hraběte Rudolfa Šporka, významného hudebního komponisty. Mluvené slovo bylo doprovázeno světelnými obrazy. 

Rok 1922

• 7. a 8. 10. - oslava 50letého trvání divadelního ochotnictva a 25letého působení hudebního kroužku,  jehož dirigentem a zakladatelem byl Ladislav Kotek. Slavnost pořádaly všechny okolní obce.
  Program v sobotu 7. 10.
• - vystoupení hudebního kroužku
• - Quido Maria Vyskočil - “Starý a mladý ochotník”
• - Alois Vlach - “Thálie divadelním ochotníkům”
• - Stručné dějiny činnosti ochotnictva za 50 let
• - Josef Jiří Stankovský - “Není doma”, opereta, kterou ochotníci sehráli v Krnsku již v roce 1872 
  8. 10. Program v neděli
• proběhlo slavnostní představení hry “Naši furianti” od Ladislava Stroupežnického

Rok 1923

• 4. 2. - starostou Sokola byl zvolen Ladislav Kotek. Odcházejícímu starostovi Josefu Krouskému byl udělen diplom Čestného uznání, svou funkci zastával 14 let.
• 19. 4. -  “Dořina smrt”
• 5. 7. - Husova oslava, před divadelním představením promluvil učitel Josef Horák
• 20. 8. - veřejné cvičení a večer taneční vínek, v předvečer na Jizeře Benátská noc
• 9. 9. -  “Oblaka”
• 2. 10. -  “Matka”
• 7. 10. -  “V Českém ráji”
• 25. 12. - “Z českých mlýnů”
• 31. 12. -  Johann Nepomuk Nestroy - “Zlý duch Lumpácivagabundus"

Rok 1924

• 5. 4. - přednáška senátora Václava Klofáče “O Americe"
• 6. 4. - Jan Tureček - Jizerský - “Blud života” a “Srážka vlaků”
• 12. 4. - oslava 100letého výročí narození Bedřicha Smetany. Účinkoval hudební kroužek a Pěvecké sdružení učitelů Mladá Boleslav
• 17. 8. - “Loupežník”
• 21. 9. - “Devátá louka”
• 7. 12.  - Karel Horký - Baťoch
• 26. 12. - “Sny Štědrého večera”
• 31. 12. - “Palackého třída č. 27”

Rok 1925

• 12. 4. - “Hoši od první legie”
• 31. 5. -  “Romantikové”
• 23. 8. - “Honza v zakletém zámku”
• 26. 12. - “Pes a kočka”

Rok 1926

• 7. 3. - “Otec”
• 5. 4. - "Babí léto”
• 1. 5. - “Pražský flamendr”, druhý den byla hra opakována
• 12. 6. - přátelský večer na oslavu krajana Josefa Kořenského (za jeho přítomnosti), který před 70lety žil v naší obci. Více o jeho životě v sekci Mlýny. Na oslavě byl přivítán starostou Janem Turečkem, který je jeho přímým potomkem. Večera se zúčastnili i další významní muži té doby - děkan Jan Fähnrich, řídící V. Žák, delegace ze Sušna v čele se starostou Kaprálkem, školní inspektor Karel Sellner, továrník Ladislav Kotek a mnoho lidí místních i z okolí. 
• 17. 6. - přednáška cestovatele Josefa Kořenského, poté recitace básní a písně hudebního kroužku
• 5. 9. - dětský den ve spolupráci cvičitelských sborů
• 10. 10. - “Jaro v podzámčí”
• 7. 11. - v místní sokolovně sehráli ochotníci z Bezna pohostinskou hru “Na letním bytě”
• 25. 12. - “Slečinka z pošty”, o den později se hra opakovala

Rok 1927

• 7. 3.  - “Revoluce”
• 18. 4. - “Kouzlo mládí”
• 12. 7. - “Západ slunce na horách”
• 27. 11. - “Vina”
• 25. 12. - “Tulácká krev”
• 31. 12. - “Sylvestrovská zábava”
• 31. 12. - “Venoušek a Stázička”

Rok 1928

• 11. 3. - “Světa pán v županu”
• 5. 4. - “Krajánek Holandr jde na vandr”
• 28. 5. - “Panenka pro štěstí”, opereta
• 2. 12. - “Irčin románek”
• 26. 12. - “Jeho krásná neznámá”

Rok 1929

• 31. 3. - “Ve stínu pražských barikád”, opereta
• 20. 5. - “Cácorka”
• 18. 8. - veřejné cvičení a večer taneční věneček
• 26. 12. - “Tulácké dobrodružství”
• 31. 12. - “Emánkovo podivuhodné silvestrovské dobrodružství”

Rok 1930

• 9. 3. - “Noc na Karlštejně”
• 20. 4. - “Papínkovy zálety”
• 3. 5. - “anekdotářský večer” pana Kratochvíla z Mladé Boleslavi
• 24. 5. - večírek k poctě Josefa Düricha, majitele zdejšího mlýna
• 9. 6. a 9. 8. - “Děvčátko z hájovny”
• 31. 8. - veřejné cvičení
• 14. 9. - “Ta naše Stáňa”
• 26. 12. - “Má panenka modrooká”

Rok 1931

• 6. 4. - “C. a k. polní maršálek”
• 24. 5. - “Tři mušketýři”
• 26. 12. - “Sojčí péro”
• 31. 12. - “Stázi, tobě něco schází

Rok 1932

• 27. 3. - “Vodní družstvo”
• 15. 5. - “Strakonický dudák”
• 27. 7. - veřejné cvičení
• 27. 11. - “Zasnoubení na paloučku”
• 25. 12. - představení se školní mládeží “Tajemný dub”

Rok 1933

• 17. 4. - “Jehla v kupce sena”
• 18. 7. - hra sehrána před sokolovnou, “Pražáci na venkově”
• 8. 10. - “Půlnoční vlak”
• 26. 12. - “Na Vigárce u sv. Víta”
• 31. 12. - “Děti z notesu”

Rok 1934

• 1. 4. - “Komu Bůh dá úřad”
• 15. 4. - “Kondelík a Vejvara”
• 20. 5. - “Tulák”
• 8. 7. - Jan Tureček  - Jizerský, “Václav Myška z Hrádku”, historické drama, hráno v přírodě u železničního mostu ve stráni “Bejkovec”
• 9. 9. - veřejné cvičení, večer taneční věneček
• 25. 12. - “Madlenka z kovárny”
• 31. 12. - “Emánku, kam jsi dal oči”

Rok 1935

• 19. 2. - z funkce starosty odstoupil Ladislav Kotek, nastoupil Josef Bartoš
• 31. 3. - “Na svatém kopečku”, opereta
• 22. 4. - “Dcerušky tatíka Berušky”
• 7. 7. -  Jan Tureček - Jizerský, premiéra hry “Děvče z obřího dolu” zahrána na přírodní scéně před sokolovnou. 14. 7. byla tato hra opakována na jevišti.
• 8. 12. - sbor dobrovolných hasičů z Pískové Lhoty - Zámostí sehrál v naší sokolovně hru “Paní Marjánka, matka pluku”
• 17. 12. - pořádal Sokol v hostinci u Kratochvílů “Veselý dárkový večer”
• 26. 12. - “Vesnice zpívá”
• 31. 12. - “Posvícení v Hudlicích”

Rok 1936

• 15. 3. - “Světlo jeho očí”
• 12. 4. - “Jízdní dráha”
• 24. 5. - dobročinná Obec baráčníků a Masarykova liga proti tuberkulóze uváděla spolu se Sokolem hru “Kateřina Veliká”. Výtěžek putoval na obědy pro chudé školní děti.
• 19. 7. - cvičební akademie, žákyně předvedly v krojích tanečky na národní písně, žáci prostná cvičení, samaritánská družina ukázku první pomoci, dorostenky cvičily s věnečky a dorost ukázal cvičení s  žerděmi
• 1. 11. - “Se srdcem těžko hrát”
• 29. 11. - přednáška se světelnými obrazy “Zájezd sokolstva na Slovensko”
• 26. 12. - “Zmoklá slepice”
• 31. 12. - "Odtroubeno", opereta

Rok 1937

• 1. 1. - opakování operety “Odtroubeno”
• 28. 3. - Jan Tureček - Jizerský, “Hoši od pěchoty”
• 27. 6. - oslava 30letého trvání veřejného cvičení na letním cvičišti před sokolovnou
• 31. 10. - “Cestička do nebe”

Rok 1938

• 6. 3. “První nálet”
• 27. 3. - “Taneček panny Stázinky”

Plakát k představení 18. 04. 1938 - Tam na horách / zdroj: aukro.cz

• 18. 4. - “Tam na horách”
• 1. 5. - přednáška se světelnými obrazy na téma “Po stopách československých legií ve Francii”
• 4. 12. Štěstí vstříc”



Plakát zvoucí na pouťovou zábavu 30. 04. 1939 / zdroj: aukro.cz

V sokolovně se nejen cvičilo, zpívalo, hrálo divadlo, ale promítaly se i filmy. Neznám názvy těch, které se tenkrát uváděly, pouze množství promítaných “biopředstavení”. První bio bylo 29. 10. 1922. 

Počty filmových představení jsem srovnala podle let:

• 1922 - 10
• 1923 - 41
• 1924 - 39
• 1925 - 46
• 1926 - 46
• 1927 - 39
• 1928 - 39
• 1929 - 45
• 1930 - 44
• 1931 - 22
• 1932 - 10

Spartakiády

Článek o sportovní a kulturní činnosti Sokola zakončím krátkými zprávami o sportovním snažení našich občanů v 70. a 80. letech. Jak všichni jistě víme, probíhaly slavné spartakiády, kterých se zúčastňovalo mnoho sportovců. I v naší obci se do každé v tomto období několik zapojilo. 

• 1975 - z našeho Sokola se pražského setkání zúčastnilo 10 mužů cvičících prostná a 38 školních dětí
• 1980 - na spartakiádu se nacvičovalo ve škole, provoz v sokolovně byl ukončen v roce 1982. Všichni cvičící se zúčastnili všech okrskových vystoupení a do Prahy odjelo 8 chlapců.
• 1985 - muži nacvičovali pod vedením Radka Huka z Jizerního Vtelna, osmičlenné družstvo žen vedla Jiřina Dlasková

Literatura
- Paměti Krnska, zapisoval Václav Dvořák, rolník
- Pamětní kniha Krnsko III., zapisovala Božena Kratochvílová, kronikářka
- Wikipedie / wikipedie.cz

Autor textu: Alena Prchlíková (srpen 2019) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek