...
Obec KRNSKO

Objeveno na webu: Heraldický návrh znaku a vlajky obce Krnsko v roce 2009

Objeveno na webu: Heraldický návrh znaku a vlajky obce Krnsko v roce 2009

Jak to bylo s návrhem obecního znaku a vlajky v roce 2009 si můžete přečíst zde. Článek se ukrýval na Úřední desce, bohužel ale bez nákresů a příloh. Nicméně, na obecním úřadě by kompletní dokumentace jistě měla být k dispozici.

Heraldický návrh znaku a vlajky

Návrh znaku a vlajky pro obec KRNSKO

autor:
Mgr. Jan Tejkal
HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice
tel.602953832, 596236364,
e-pošta: j.tejkal@volny.cz

Tvorba nových obecních (městských) symbolů:

Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, je práva požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu(ů).

Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat.

Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce.

Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atd..

Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku.

Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky.

Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem - se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní (městský) znak.

 

Znak obce Krnsko:

Obec Krnsko dnes tvoří dvě místní části, Krnsko a Řehnice. Obě dnešní místní části obce přitom v minulosti patřily ke společnému panství Krnsko, přičemž Řehnice figurovaly již historicky jako osada obce Krnsko.

Archivní průzkum nepotvrdil existenci vlastního obecního pečetního znamení Krnska. Archivní fondy, u nichž lze očekávat případné užití pečeti obce totiž shodně ukazují pouze otisk pečeti panství Krnsko s erbem hraběcí rodiny Šporků, nebo otisk farní pečeti s obrazem sv.Jiří drakobijce, patrona kostela v Krnsku.

Z uvedeného vyplývá, že pro tvorbu znaku obce Krnsko nemáme k dispozici vhodný sfragistický podklad v podobě historického obrazového obecního pečetního znamení, jehož figurální námět by mohl být uplatněn v novém (heraldickém) znaku obce.

Pro tvorbu nového (heraldického) znaku obce to znamená nutnost využití alternativního postupu výběru vhodných znakových figur.

Jinými slovy: Neukazuje-li se jako možné heraldizovat staré předheraldické obrazové znamení obce, znak obce lze vytvořit prostřednictvím kombinace znakových figur, vyjadřujících relevantní motivy z historie obce.

O které znakové figury může jít ?

Jedná se o několik následujících figur, jež mohou symbolizovat heraldicky relevantní historické motivy obce a o nichž lze při heraldicky správném postupu tvorby symbolů uvažovat:

1.Figura zlatého jeleního paroží (doplněného případně dubovým listem) v modrém štítě představuje jednoduchý a přitom zřetelný derivát erbu Vančurů z Řehnic, zobrazujícího divého muže obtočeného věncem listí (někdy popisovaného jako dubové), kterak stojí na jelením paroží a přidržuje věnec na poslední výsadě heraldicky pravého parohu. Vančurové z Řehnic mají své původiště v místní části Řehnice a tvrz a panství Krnsko drželi po tři staletí.

Figury jeleního paroží (nebo celého jelena) patří mezi klasické a českých zemích velmi oblíbené erbovní motivy. V řeči symbolů představuje jelen znamení boje dobra proti zlu a znamení rychlosti a cti.

2.Figura polcení znakového štítu – to znamená svislé rozdělení štítu na dvě pole – je motivem z erbu Vratislavů z Mitrovic, kteří se stali majiteli krnského zámku v roce 1869.

Rozdělení znaku do dvou stejně velkých polí představuje symbol integrace dvou místních částí v jeden samosprávný celek.

3.Figura kříže v podobě menšího řeckého kříže (to znamená volného kříže se stejně dlouhými rameny) či v podobě dominantního heroldského kříže (to znamená kříže zobrazeného přes celý štít se stejně dlouhými rameny, které vycházejí z okrajů štítu) odkazuje na kostel sv.Jiří v Krnsku reflektovaný také farní pečetí Krnska, jejíž otisk s obrazem sv.Jiří, kterak na koni zabíjí draka, je doložen v první polovině 19.století.

Kříž patří k nejstarším symbolům lidské kultury. Objevuje se již v předkřesťanském období jako symbol horizontální (země) a vertikální (nebe) dimenze lidského pobytu a jako symbol čtyř směrů prostoru a čtyř živlů. V evropské křesťanské tradici je nejzřetelnějším symbolem této tradice samé a v užším významu pak představuje symbol sakrálního prostoru – v případě znaku obce konkrétně symbol starobylého kostela a současně přímý svatojiřský atribut.

4.Figury lilií nebo břevna se odvozují z erbu hrabat z Vrbna, kteří přestavěli zámek v 18.století do současné podoby. V počtu dvou korespondují lilie s počtem místních částí (Krnsko + Řehnice), zatímco v počtu tří s počtem historických sídelních celků (Krnsko Dolní + Krnsko Horní + Řehnice).

Figura lilie je starobylý symbol rytířských erbů, v minulosti hojně rozšířený i v českých zemích. Lilie představuje znamení nevinnosti, čistého ušlechtilého smýšlení a symbol správného směru. Tři listy heraldické lilie připomínají tři křesťanské ctnosti – víru, lásku a naději.

Figura břevna pak představuje symbol pevnosti, stálosti a opory.

5.Figura břevna dole obloukového současně připomíná krnský železniční viadukt jakožto zajímavou stavební pamětihodnost na území obce.

6.Prapory jakožto přiměřeně jednoduchý motiv ze složitého erbu Šporků, jimž panství Krnsko patřilo v 19.století a jejichž erb se nachází na pečeti krnského panství z 1.pololoviny 19.věku, jsou zobrazeny v počtu dvou shodným s počtem místních částí obce, přičemž heraldicky pravý prapor je totožný s praporem ve šporkovském erbu, zatímco heraldicky levý prapor nese svatojiřský heroldský kříž symbolizující kostel sv.Jiří.

V řeči symbolů je prapor obecně chápán jako posvátné znamení vyjadřující příslušnost k určitému společenství či skupině.

Barevné řešení návrhu znaku obce:

Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení.

Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. Co to znamená ?

V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev.

Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur.

U návrhu znaku pro obec Krnsko lze pak - při zachování popsaného pravidla - uvažovat o následujících barevných kombinacích s těmito významy:

-zlatá + modrá = erbovní tinktury Vančurů z Řehnic i hrabat z Vrbna,
-červená (+ zlatá + černá) = barva (nebo tinktury) z erbu hrabat Šporků i Vratislavů z Mitrovic,
-stříbrná = tinktura rozrůzňující zlaté figury v modrém poli,
-modrá = poloha obce na pravém břehu řeky Jizery,
-stříbrná + červená + modrá = barvy státní vlajky ČR.

Blason neboli popis variant návrhu znaku obce:

Varianta 1:
V modrém štítě jelení paroží, v něm dubový list, obojí zlaté.“

Varianta 2:
V červeno-modře děleném štítě jelení paroží, v něm dubový list, obojí zlaté.“

Varianta 3:
V modrém štítě jelení paroží, v něm dubový list vyrůstající z řeckého kříže, vše zlaté.“

Varianta 4:
V červeno-modře děleném štítě jelení paroží, v něm dubový list vyrůstající z řeckého kříže, vše zlaté.“

Varianta 5:
V modrém štítě třemi liliemi převýšené jelení paroží, v něm řecký kříž, vše zlaté.“

Varianta 6:
V červeno-modře děleném štítě třemi liliemi převýšené jelení paroží, v něm řecký kříž, vše zlaté.“

Varianta 7:
V modro-červeně děleném štítě třemi liliemi převýšené jelení paroží, v něm řecký kříž, vše zlaté.“

Varianta 8:
V modrém štítě stříbrný heroldský kříž dole podložený a po stranách přeložený zlatým jelením parožím převýšeným dvěma zlatými liliemi.“

Varianta 9:
Ve stříbrném štítě červený heroldský kříž dole podložený a po stranách přeložený modrým jelením parožím převýšeným dvěma modrými liliemi.“

Varianta 10:
V modrém štítě stříbrné zúžené dole obloukové břevno vpravo přeložené a vlevo podložené zlatým jelením paroží a nahoře provázené stříbrným řeckým křížem.“

Varianta 11:
V modrém štítě dva odvrácené prapory, pravý zlato-černě čtvrcený a levý stříbrný s červeným heroldským křížem, oba na zlatých žerdích vyrůstajících ze zúženého dole obloukového břevna nad jelením parožím a v něm lilií, vše zlaté.“

Varianta 12:
Ve štítě červeno-modře děleném zlatým zúženým dole obloukovým břevnem nahoře dva odvrácené prapory, pravý zlato-černě čtvrcený a levý stříbrný s červeným heroldským křížem, oba na vyrůstajících zlatých žerdích, dole jelení paroží, v něm lilie, obojí zlaté.“


Vlajka obce Krnsko:

Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích:

  1. Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu.

  2. Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami.

  3. Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II..

V případě návrhu vlajky pro obec Krnsko se přitom ukazuje jako vhodné postupovat takto:

-varianty 1-4 a 8-10 = doslovné opakování znakové figurální kompozice,
-varianty 5-7 a 11-12 = kombinace doslovného opakování hlavní znakové figury jeleního paroží (případně s lilií) s nahrazením ostatních znakových figur vodorovnými nebo svislými pruhy totožné barevnosti.

Popis variant návrhu vlajky obce:

Varianta 1:
Modrý list s jelením parožím a v něm dubovým listem, obojí žluté.“

Varianta 2:
List tvoří červená žerďová a modrá vlající část. Ve střední části na dělící lince jelení paroží, v něm dubový list, obojí žluté.“

Varianta 3:
Modrý list s jelením parožím a v něm dubovým listem vyrůstajícím z řeckého kříže, vše žluté.“

Varianta 4:
List tvoří červená žerďová a modrá vlající část. Ve střední části na dělící lince jelení paroží, v něm dubový list vyrůstající z řeckého kříže, vše žluté.“

Varianta 5:
List tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1:6:1. V modrém pruhu žluté jelení paroží.“

Varianta 6:
List tvoří červená žerďová a modrá vlající část a dva žluté osminové vodorovné pruhy u horního a dolního okraje. Ve střední části na dělící lince žluté jelení paroží.“

Varianta 7:
List tvoří modrá žerďová a červená vlající část a dva žluté osminové vodorovné pruhy u horního a dolního okraje. Ve střední části na dělící lince žluté jelení paroží.“

Varianta 8:
Modrý list s bílým středovým křížem s rameny širokými jednu osminu šířky listu. Kříž je v dolní části svislého ramene podložen a ve střední části vodorovného ramene přeložen jelením parožím převýšeným dvěma liliemi, vše žluté.“

Varianta 9:
Bílý list s červeným středovým křížem s rameny širokými jednu osminu šířky listu. Kříž je v dolní části svislého ramene podložen a ve střední části vodorovného ramene přeložen jelením parožím převýšeným dvěma liliemi, vše modré.“

Varianta 10:
List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý dole obloukový a modrý, v poměru 2:1:2. Ve střední části listu žluté jelení paroží s žerďovým parohem přeloženým přes bílý pruh a vlajícím parohem podloženým pod bílým pruhem. V horním pruhu mezi parožím bílý řecký kříž.“

Varianta 11:
List tvoří pět svislých pruhů, černý, žlutý, modrý, bílý a červený, v poměru 1:1:8:1:1. V modrém pruhu jelení paroží, v něm lilie, obojí žluté.“

Varianta 12:
List tvoří pět svislých pruhů, černý, žlutý, modrý, bílý a červený, v poměru 1:1:8:1:1. V modrém pruhu jelení paroží, v něm lilie, obojí žluté.“


Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky:

K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Karla Müllera, ředitele Zemského archivu v Opavě, člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti návrhů.

Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit.

PhDr. Karel Müller přitom současně doporučuje „….využít některou z jednodušších variant, tedy č.1-4.“

Osobní pohled autora upřednostňuje buď ve shodě s vyjádřením jednoduchou variantu 4, nebo některou z variant 8-10 s „prokládanými“ figurami jeleního paroží a heroldského kříže či břevna dole obloukového.

Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant zvolí. Podmínkou je pouze heraldická a vexilologická správnost, kterou - jak dokládá přiložené vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu.

Poznámky:

V současné právní praxi figuruje jako primární termín „vlajka“. Ve vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem „vlajka“.

Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky – tj. 2:3.

Pojmy „zlatá“ a „stříbrná“ (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy „žlutá“ a „bílá“ (barva).

V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo.

dne 3.8.2009, Mgr. Jan Tejkal

Přílohy:
1.Výtvarná realizace variant návrhu znaku a vlajky obce Krnsko
2.Kladné vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

3.Fotokopie relevantních archivních a knihovních materiálů z archivních a knihovních fondů Národního archivu v Praze, Archivu Národního muzea v Praze, Archivu města Ostravy a archivu autora.

Návrhy znaku a vlajky jsou ve fotogalerii

Vyvěšeno: 5. 8. 2009Datum sejmutí: 20. 8. 2009Zodpovídá: Správce Webu

Datum vložení: 10. 7. 2021 18:00
Datum poslední aktualizace: 10. 7. 2021 18:16
Autor: Libor Šotek

Datum a čas

Dnes je pátek, 6. 8. 2021, 5:08:18

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31
1
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.

Pranostika na akt. den

V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.

Anketa

Aktuální počasí

dnes, pátek 6. 8. 2021
slabý déšť 22 °C 14 °C
sobota 7. 8. oblačno 26/13 °C
neděle 8. 8. déšť 23/16 °C

Mobilní aplikace

Aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

Google Play
App Store

Informace e-mailem

Novinky e-mailem