Jan Václav Dubský (18.6.1882 Řehnice – 25.3.1946 Brno)

Jak je zřejmé z prvního řádku, tento vynikající vědec se narodil v Řehnicích jako syn nájemce chotětovského statku. Do školy začal chodit v Chotětově, pokračoval v Nových Benátkách. 

Jan Václav Dubský / zdroj: biblio.cz

Absolvoval chemickou průmyslovku v Liberci, praxi vykonával v dobrovickém cukrovaru. S finanční pomocí od sourozenců a s dědictvím po otci se vypravil studovat curyšskou univerzitu. Po promoci v roce 1909 odešel na praxi do Ústavu organické chemie v holandském Leydenu. Po třech letech se vrátil zpátky do Curychu a stal se asistentem profesora Wernera, zakladatele koordinační chemie a pozdějšího nositele Nobelovy ceny. Od této doby se zájem Jana Václava Dubského již nezměnil, koordinační chemii, respektive sloučenin, se věnoval po celý život.

Curyšské univerzitě a práci v kolektivu vynikajících vědců dával přednost před výhodnými finančními nabídkami z průmyslové oblasti. 

V roce 1914 habilitoval v Curychu na docenta, o pět let později, na univerzitě v Groningenu, habilitoval na docenta organické semimikro-anylýzy. Tu se mu podařilo rozšířit do celé Evropy.

V Holandsku působil až do roku 1922, kdy přijal nabídku na profesuru analytické chemie na nově vzniklé Masarykově univerzitě v Brně. Až po osmi letech neúnavné práce se mu podařilo 21. 5. 1931 otevřít moderní chemický ústav. Jeho práce byla natolik mezinárodně uznávána a oceňována, že se jeho 250 odborných prací stalo základem pro rozvoj analytické chemie po 2. světové válce. 

Jeho život velmi zkrátila válka, jen se štěstím unikl zatčení. Neskrýval své pobouření nad ní, špatně snášel jako věřící válečná utrpení. Nemohl pokračovat ve své vědecké práci, "pouze" zpracovával své poznatky a psal učebnice. Po válce krátce učil, ale prožité špatné období mu neumožnilo pokračovat. Umírá 25. 3. 1946. Je pohřben na Čestném pohřebišti brněnského ústředního hřbitova. 

Řehnický rodák byl člověkem, který v sobě spojoval čestnost a vzdělanost Českých bratří a vědecké ambice, kterými pronikal do tajů chemické vědy. Byl více uznáván v zahraničí než u nás. Je považován za zakladatele koordinační chemie a jeho práce v této oblasti byla oceněna Americkou chemickou společností v roce 1994. Vychoval řadu svých pokračovatelů, z nichž RNDr. Langer je uveden v Knize významných osobností USA. 

Rodný dům v Řehnicích, č. p. 22 / zdroj: mapy.cz

• rodiče, Rosalie Dubská (Fryčová), František Dubský, rodný dům Řehnice číslo 22
• 21. 5. 1931 - výstavba pavilonu analytické chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
• 1938 - 1939 - děkan Ústavu analytické chemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, jeho zakladatel a první přednosta
• člen Moravské přírodovědecké společnosti, České akademie věd a umění, Československé společnosti chemické
• zabýval se především chemickou mikroanalýzou, stavbou komplexních sloučenin a použitím ústrojných činidel v chemickém rozboru
• vědecké statě uveřejňoval v domácích a zahraničních časopisech - Chemické obzory, Spisy Přírodovědecké fakulty MU v Brně, Chemisch Zeitung...
• významný je jeho článek Příspěvek k analytické studii kyseliny dusité
• spolu s dalšími vědci napsal několik pojednání o sloučeninách alkalických zemin, zásad se solemi těžkých kovů, zásad se solemi zinečnatými
• v roce 1932 byl vydán spis, který vytvořil spolu s kolektivem, který vedl. Byl určen k slavnostnímu otevření nového ústavu 21. 5. 1931. Nesl název Pamětní spis Ústavu analytické chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Literatura

- Internetová encyklopedie dějin Brna, osobnosti
- Boleslavan / časopis

Autor textu: Alena Prchlíková (září 2019) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek