...
Obec KRNSKO

Josef Kořenský


Josef Kořenský (1847 - 1938) pocházel z chudé zemědělské rodiny. V útlém věku se s rodiči přistěhoval do mlýna v Podjiří a navštěvoval zdejší školu.

Pamětní deska Josef Kořenovský na mlýně v Podjiří

Pamětní deska na cestovatele Josefa Kořenského - Mlýn v Podjiří / zdroj: vets.cz

Během učitelských studií se seznámil s řadou cestovatelů, mimo jiných i se svým pozdějším přítelem, Emilem Holubem. Pracoval také v pražském muzeu, kde pomáhal Antonínu Fričovi

Josef Kořenský (*26. července 1847 Sušno na Mladoboleslavsku, 8. října 1938 Praha)

Josef Kořenský (26. července 1847 Sušno na Mladoboleslavsku, 8. října 1938 Praha) / zdroj: reflex.cz

Ke svým cestám využíval zejména školní prázdniny. Finančně ho podporovali, mimo jiných, Vojta Náprstek, František Ringhoffer i spolek Svatobor. Přispívali také školské úřady a vídeňské ministerstvo kultury. Věděli, že jim rozšíří muzejní sbírky nejen hmotnými exponáty, ale i svými knihami, v kterých vylíčí život lidí v navštívených oblastech. 

Neobjevoval nové světy, ale místa, která navštívil, důkladně prozkoumal a hlavně popsal. Objížděl doslova celý svět, řádně připraven předchozím studiem, jazykově vybaven, dorozuměl se mnoha jazyky. Každou cestu podrobně naplánoval a věděl, co v které lokalitě může vidět. Jezdil si hlavně ověřovat získané znalosti. Přivážel z cest množství exponátů a o svých výpravách napsal mnoho knih. Cenné jsou zejména ty, v kterých nabízí své poznatky mladým lidem. Byli spolu s cestovatelem Enrique Stankem Vrázem prvními,  kteří své cesty popsali v Českém rozhlasu.
V roce 1927 mu byl udělen čestný doktorát přírodních věd Univerzity Karlovy. 

Podnikl mnoho výprav. Několikrát byl ve Skandinávii a v  Anglii, cestoval po sibiřské magistrále, po Súdánu, Evropu projel křížem krážem. 

Josef Kořenský (vpravo) s Karlem Řezníčkem na cestě kolem světa. Singapur 1894

Josef Kořenský (vpravo) s Karlem Řezníčkem na cestě kolem světa. Singapur 1894 / zdroj: reflex.cz

V roce 1893 podnikl s přítelem Karlem Řezníčkem cestu kolem světa. Z Brém se přeplavili přes Atlantik, navštívili světovou výstavu v Chicagu, projeli napříč Amerikou. Prohlédli si Niagarské vodopády a Yellowstonský národní park. Pak parníkem přepluli do Japonska, dál do Číny a Hongkongu. Lodí pluli na Malajský poloostrov, na Jávu a přes Indický oceán na Cejlon. Dál se vydali do Dárdžilingu a prošli horským pásmem Himalájí. Z indického města Bombaj se lodí dostali do Rudého moře a do Egypta. Prohlédli si pyramidy a další egyptské památky, a v roce 1894 se vrátili do Prahy. 

Josef Kořenský u sochy bohyně Sechmet v egyptských Thébách v roce 1910

Josef Kořenský u sochy bohyně Sechmet v egyptských Thébách v roce 1910 / zdroj: reflex.cz

Na druhou velkou cestu vyjel v roce 1900. Přes Suezský průplav doplul do australského Perthu a dojel do Melbourne. Putoval dál do Tasmánie a na Nový Zéland. Ve Wellingtonu se seznámil s českým malířem Bohumírem Lindauerem, který maloval podobizny maorských obyvatel. Pokračoval na souostroví Oceánie - Tonga, Samoa a Fidži. Ze Sydney plul lodí na ostrov Celebes a na Jávu, prohlédl si chrámový komplex Borobudur a další tamní města. Přes Singapur a Bangkog dojel do Hongkongu. Dál putoval do Japonska, projel městy, pokračoval do Koree, dál do Vladivostoku, poštovním parníkem do Chabarovska a transsibiřskou magistrálou do Novosibirska. Přes Ural a Moskvu se vrátil v roce 1901 do Čech. 

12. června 1926 uspořádala tělocvičná jednota Sokol přátelský večer, na němž přivítala krajana a cestovatele Josefa Kořenského. Vrátil se do naší obci po 70 letech. Nejvíce dojemné bylo setkání, po tak dlouhé době, s panem Červinkou, statkářem z Jizerního Vtelna, s nímž chodil Josef do školy. 

Na počátku slavnosti byl Josef přivítán starostou obce Janem Turečkem, který byl přímým potomken rodiny Kořenských. Přítomen byl celý učitelský sbor, děkan Jan Fähnrich, řídící učitel ve výslužbě Vincenc Žák, sedmičlenná deputace ze Sušna, rodiště Josefa, v čele se starostou Kaprálkem, školní inspektor Karel Sellner a továrník Ladislav Kotek. Byli zde i zástupci Dražického podniku, všech místních organizací a korporací, starostové obcí a mnoho lidí. 

Program setkání zahájil místní hudební kroužek. Starosta Sokola Ladislav Kotek přivítal slavného muže, všichni zúčastnění ho pozdravili povstáním a hlučným potleskem. Ve svém proslovu shrnul zásluhy Kořenského v oblasti cestovatelské, literární i vědecké, a poukázal na jeho touhu opět navštívit místo, z něhož vyšel, a kde čerpal první školní vědomosti. 

Školní inspektor Karel Sellner ve svém projevu vyzdvihl zejména jeho pedagogickou a spisovatelskou činnost. Velmi oceňoval jeho vklad do výchovy budoucích generací prostřednictvím svých písemností a knih. 

Za Osvětovou komisi promluvil její předseda František Míč jménem všech, kterým přinesly Kořenského poznatky nové podněty ke vzdělání. 

Josef Kořenský poděkoval za přivítání a pravil:

“Blahovolná slova zde pronesená, působí na mne tak mile, že ani nevím, jak bych se vyjádřil a zda-li si tolik chvály zasloužím. Musil jsem se mnoho uskrovňovati, přesto, že některé spolky snažily se moje studijní cesty usnadniti. Musil jsem se v prvé řadě spolehnouti jen na sebe. Když jsem byl zaměstnán jako učitel v Kánicích, měl jsem 45 krejcarů denně, k tomu město nám zůstalo 3 měsíce dlužno. Říká se, že nikdo se nemůže vzpomínkám vyhnouti. Já těch vzpomínek mám na to Krnské údolí a milé Pojizeří mnoho. Je tomu dlouho, před 70léty, kdy jsem zde navštěvoval školu. Spolužáků zde sedí málo a ten který mi zbyl, sedí vedle mne, je to milý Červinka. Tenkráte, když jsme chodili do školy, byli jsme jiní hoši. Mě, poněvadž jsem měl nohy krátké, zdály se ty kopce zde velmi vysoké. Ku zvonici bylo tak vysoko a což teprve k starému zámku! Nenadál jsem se tehdá, že uvidím jednou nejvyšší horu světa v Indii. Rovněž ze školy zbyly mě vzpomínky na pana učitele Jana Žáka. Byl to vzácný muž. Před ním měli jsme děti velkou úctu”. 

Ve svém proslovu se zmiňuje i o mlynáři Doubkovi z Podkrnska, který byl velkým přítelem studentů. V jeho mlýně se hovořilo francouzsky a hrávalo se na piano. Vzpomínal i na návštěvu zdejšího údolí se svými přáteli, jimiž byli spisovatelé Alois Jirásek a Zikmund Winter, a na jejich společný oběd v hostinci pana Chlumeckého. Ve svých posledních slovech prohlásil, že i v cizině vzpomínal na domov a na známou větu: “Všude dobře - doma nejlépe”. 

Děkan Fähnrich poděkoval za krásná slova, která přirovnal ke “zvukům starého drahocenného hudebního nástroje, jenž budí v nás vzpomínky minulosti a které byly jako vzpomínka dávno uplynulých dob.“

Po velmi plodné cestovatelské, pedagogické, ale i spisovatelské pouti, zemřel v roce 1938 ve věku úctyhodných 91 let. Zanechal po sobě tisíce exponátů, mnoho poznatků o cizích zemích a mnoha dětem dokázal zpříjemnit nudné učivo vyprávěním ze svých cest. 

14. srpna 1932 pořádala tělocvičná jednota Sokol slavnostní odhalení pamětní desky Josefu Kořenskému a Karlu Krouskému. Desku umístila na mlýn v Podjiří, patřící v té době mlynáři Antonínu Postráneckému. 

Pamětní desku navrhl pan Bláha a ulita byla ve slévárně pana Zahrádky v Mladé Boleslavi, která vyráběla automobily firmy Laurin & Klement. Konečnou úpravu jí dodal odborný učitel průmyslové školy v Boleslavi pan Šncidr. Slova pro ni složil profesor mladoboleslavského gymnázia Ferdinand Strejček, čímž v mých očích věhlas obou mužů ještě více stoupl. 

Slavnost začala hodinu po poledni průvodem občanstva, spolků a korporací, který došel k mlýnu. Uvítání zúčastněných se ujal starosta Sokola Ladislav Kotek. Slavnostní řeč pronesl senátor Havlín z Dobrovice. Po něm promluvil starosta obce Jan Tureček, který přijal pamětní desku jménem obce. 

V půl třetí odpoledne byla na palouku za mlýnem sehrána ochotníky všech okolních obcí premiéra divadelní hry Jana Turečka - Jizerského “Karel Krouský”, obraz ze života zapomenutého vlastence o třech jednáních. Režie se ujal Ladislav Kotek. Měl na starosti neuvěřitelných 34 ochotníků a ještě velký kompars - sousedy, sousedky, členy národní gardy a císařské vojsko na koních. 

Autor v této hře zachytil vlasteneckou snahu o svobodu českého národa. První jednání se odehrává v roce 1848, druhé v 1849 a třetí v 1851. Děj je zasazen přímo do okolí mlýnu v Podjiří. 

Slavnostnímu odhalení pamětní desky byl přítomen Josef Kořenský. Na pozvánkách vytištěných k této příležitosti byl nakreslen mlýn a v pozadí i škola, do níž Kořenský chodil.


Poznámka:

Po roce 1921 se Mladá Boleslav vyvíjela podle plánů architekta Františka Jandy. V okrajových částech vyrostly nové kolonie domů. Čtvrtě dostaly názvy podle cestopisů Josefa Kořenského. Lokality se nacházely na písčitém podloží a tak evokovaly názvy popisovaných krajin. Jistě všichni vzpomeneme na Maroko, Saharu, Belveder nebo Habeš. Z napsaného je zřejmé, že Kořenského cestovatelské úsilí bylo velmi vysoko ceněno a jeho spisy byly známy širokému okruhu tehdejšího obyvatelstva.


Literatura
- Paměti Krnska, zapisoval Václav Dvořák, rolník
- Wikipedie / wikipedie.cz
- Časopis REFLEX reflex.cz

Autor textu: Alena Prchlíková (srpen 2019) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek

Datum a čas

Dnes je sobota, 16. 11. 2019, 1:22:12

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2
1
3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Zámek 1905 - zdroj: depositum.cz

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Listopadová mlha zhasíná slunce.

Pranostika na akt. den

Na svatého Otomara neuvidíš komára.

Anketa

Ano, změna v informovanosti je zcela patrná (75%)
Ne, žádnou změnu v informovanosti nepociťuji (25%)
Již jste hlasoval(a).
Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Aktuální počasí

Počasí dnes:

16. 11. 2019

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 9 až 13°C. Noční teploty 7 až 3°C.

Mobilní aplikace

Aplikace

Google Play
App Store

Informace e-mailem

Novinky e-mailem