...
Obec KRNSKO

Josef Kotek (1829)

Josef Kotek se narodil dne 14. listopadu 1829 v Krušinách (osada poblíž obce Velké Všelisy). V roce 1838 koupili jeho rodiče Václav a Alžběta Kotkovi dům čp. 18 v Horním Krnsku. Josef Kotek převzal tento dům od svých rodičů v roce 1849, ale později ho postoupil bratru Františku Kotkovi, který byl po mnoho let starostou obce a předsedou místní školní rady.

Obrázek 1

Obrázek 1: Chalupa č. 18 patřící rodině Kotků na Císařském otisku
mapy Stabilního katastru z roku 1842.
 

Josef Kotek se vyučil řemeslu truhlářskému u mistra Červinky ve Strenicích, kde dostal v roce 1847 za vyučenou a již v roce 1850 byl jmenován mistrem. Protože byl otec Josefa Kotka šafářem v krnském dvoře, nepodléhal Josef vojenské povinnosti. Místo vojny se odebral na zkušenou "do světa“. Nějaký čas strávil v Liberci a okolí, kde poznal, jak rychle se rozvíjí průmysl v německém pohraničí a uvědomil si zaostalost a velké nedostatky v rozvoji řemesel v našem kraji. 

Hned po svém návratu začal vykonávat truhlářskou živnost a uplatňovat své nově nabyté zkušenosti. Dílo se mu dařilo a brzy se začal poohlížet po nevěstě. Jeho vyvolenou se stala Anna Fiedlerová. Rodiče Anny, Vavřinec a Terezie Fiedlerovi, se přistěhovali do Krnska ze Světlé (nad Sázavou) a oba, stejně jako ženichovi rodiče, pracovali ve službách Šporků na zámku v Krnsku. Snoubenci po třech řádných ohláškách uzavřeli sňatek v kostele sv. Jiří v Krnsku dne 17. ledna 1854. Jelikož nebyla nevěsta v osmnácti letech v dané době zletilou, musel její otec vyslovit se sňatkem písemný souhlas. Důvod spěchu, s jakým měl být sňatek uzavřen, byl prostý. Nevěsta byla samodruhá, jak se tehdy říkalo, a se svým snoubencem očekávali narození dítěte. Svědky při obřadu byli Václav Dvořák, sedlák z Krnska č. 14 a Karel Žák, podučitel školy v Krnsku. 

Zanedlouho po svatbě přibyl do rodiny novomanželů Kotkových očekávaný přírůstek. Dne 11. února 1854 se jim narodila dcera Maria Anna Terezie. Další velká radost přišla zhruba po jednom a půl roce, když se jim dne 21.8.1855 narodil syn František Seraf. Josef

Obrázek 2

Obrázek 2: Zámek rodu Vratislavů v Dírné

Do rodiny Šporků na zámek v Krnsku začal tou dobou dojíždět hrabě František Adam Vratislav, který našel zalíbení v komtese Rosalii, jedné z pěti dcer hraběte Josefa Šporka. František Adam byl velmi nadaný člověk, a kromě jiného byl velkým milovníkem truhlářského řemesla. Na svém zámku v Dírné na Táborsku měl velmi dobře vybavenou dílnu, kde se vyráběl především vykládaný nábytek, který byl tehdy v módě. Hrabě Vratislav se často a s velkou vášní na výrobě nábytku vlastnoručně podílel. Když při svých pobytech v Krnsku poznal přesnou a nápaditou práci Josefa Kotka, pozval ho i s jeho rodinou k sobě na zámek. Manželé Kotkovi se tedy v průběhu roku 1856 stěhovali i se svými dvěma malými dětmi do Dírné nedaleko Soběslavi. Josef Kotek zde získal nejen zaměstnání v moderně vybavené dílně, ale současně také přístup do velké hraběcí knihovny, která obsahovala množství odborných knih. Josef Kotek se velmi rychle vzdělával a zdokonaloval ve svém truhlářském řemesle, ale i v jiných technických oborech. Mezitím zde se ženou Annou uvítali na svět dalšího potomka. Dne 27.8.1858 se jim narodila dcera Emilie. 

Radostné období, které Josef Kotek se svou rodinou zažíval, však zanedlouho zkalila náhlá smrt hraběte Františka Adama na honu u Mladé Boleslavi, v místech, kde se říká „Na Chobotech“. Přestože rodina dostala nabídku zůstat v Dírné, Josef Kotek zde neměl po smrti přítele stání a rozhodl se vrátit zpět do Krnska. V kruté zimě cestovali manželé Kotkovi z Dírné v panském povoze s třemi malými dětmi a celým svým skromným majetkem. Domů dorazili po třech dnech cesty na Silvestra roku 1858, právě když hodiny na věži krnského zámku odbíjely půlnoc. 

Obrázek 3

Obrázek 3: Podpis Josefa Kotka

Josef Kotek zakoupil v roce 1860 chalupu v Jizerním Vtelně a provozoval zde své řemeslo. Velký požár v sousedství však polekal jeho ženu tak, že v chalupě s doškovou střechou nechtěla dále zůstat. Chalupu tedy prodali, od hraběte Eduarda Šporka zakoupili pozemek v Dolním Krnsku a již v roce 1861 si na tomto pozemku postavili dům. Sousedé z obce se podivovali, jaké místo si Josef pro svůj dům vybral. Zejména pak proto, že bylo opředeno pověstmi o dávné vraždě dvou mladých lidí. Vrahem měl být mladík jménem Petr, který u hrušně, kdysi stojící poblíž Kotkova pozemku, zavraždil svou bývalou milou a svého soka, který mu ji odloudil. Tradovalo se, že na tomto místě straší a lidé se odvažovali tudy chodit pouze za bílého dne (odkaz na pověst Strašidlo u Petrovy hrušky). 

K velkým změnám však došlo, když v roce 1863 přijeli inženýři a začali vyměřovat trať Turnovsko – Kralupské dráhy. V tomto období se začala rozvíjet zástavba v Dolním Krnsku a v roce 1864 zde postavil nový mlýn mlynář ze Zámostí Josef Kuchta se svým synem Františkem. Josef Kotek si opatřil hostinskou koncesi, kterou tehdy uděloval majitel krnského panství hrabě Špork. Ten mu povolil, že může brát pivo i z jiného pivovaru, než jen z jeho (myšlen panský pivovar v Podkrnském mlýně, později nazývaném mlýnem Polívkovým). Po otevření hospody ve svém domě čepoval Josef Kotek pivo z pivovaru v Klášteře nad Jizerou, který tehdy nově zahajoval výstav. 

Po dobu výstavby krnského železničního viaduktu bydlel u Kotkových hlavní inženýr stavby. V hostinci se odbývaly pracovní porady a výplaty dělnictva. Stejně tomu bylo i o dvacet let později, kdy se prováděla rekonstrukce viaduktu a výměna původní železné konstrukce mostovky za kvalitnější. U Kotků byl opět ubytován vedoucí inženýr a dělníci se v hospodě scházeli denně, tedy i při výplatách. 

Nedlouho po dokončení výstavby Turnovsko – Kralupské dráhy nadešel válečný rok 1866, kdy se na Petra a Pavla objevili v Krnsku první pruští vojáci. V krátké době se zde vystřídalo několik vojsk přátelských i nepřátelských, mezi nimiž vynikali inteligencí a chováním zejména Sasové. Josef Kotek byl v té době radním obce a každou chvíli měl on i jeho kolegové starosti s ubytováváním vojáků. Onehdy hrozilo nebezpečí srážky znepřátelených armád v blízkém okolí a obyvatelům Dolního Krnska bylo doporučeno vystěhování z jejich domovů. Jedinými, kdo zůstali ve svém domě, byl Josef Kotek a jeho otec Václav. Hrozící nebezpečí srážky armád bylo nakonec zažehnáno, když se hlavní bitva odehrála poblíž Svijanského Újezdu. Většina saských vojáků, kteří si u Kotků na bruse ještě nedávno brousili své šavle, prý v této bitvě padla. 

Po skončení války nastaly klidnější časy. V hostinci Josefa Kotka se začala scházet uzavřená společnost. Ředitel panství Přibík, pozdější ředitel Fechtner, mlynáři Josef a František Kuchtovi, pan řídící Žák, učitel Velvarský, mlynář Klomínek, obchodník Güngsburg ze Zámostí, děkan František Telleš, důchodní Jaroslav Herda, zahradník Fiedler, veselý kostelník Novák a někteří další vážení domácí i přespolní občané. Společnost si říkala „Vondráčkova chasa“ a byla to chasa veselá. Nejveseleji bylo, když pan řídící Žák přinesl housle a vlastenecké písně se ozývaly dlouho do noci. O skupině vlastenců, která se pravidelně scházela, se brzy dověděly C. K. úřady. Následkem toho byl hostinec Josefa Kotka několikrát poctěn návštěvou „tajných“. Jeden z nich se prý jednou osmělil zajít pro informace přímo k hraběti Šporkovi. Když se ho však zeptal, co se to schází u Kotka za společnost a při tom podotkl, že se Kotek jistě musí velmi zabývat politikou, dostal odpověď čistě šporkovskou: „Kotek se zabývá tolik politikou, jako má………..matematikou!“ a hrabě současně ukázal na svou zadní část těla. 

S velkými národohospodářskými změnami a zejména s rozvojem železnice vyvstávala v Krnsku stále větší potřeba mít vlastní poštovní úřad. Byli to právě příslušníci Vondráčkovy chasy, kdo přesvědčil Josefa Kotka, aby se ucházel o místo poštmistra.

Obrázek 4

Obrázek 4: Ukázka dobového vývěsního štítu C.K. Poštovního úřadu z 2. po. 19. století

Když se Josef Kotek skutečně rozhodl zřídit poštovní úřad ve svém domě, složil v roce 1868 v Liberci potřebné zkoušky a v dubnu roku 1869 zahájil výkon služby. Hostinská živnost se už Josefu Kotkovi delší dobu nezamlouvala. Možná i proto, že se mu v uplynulých letech opět rozrostla rodina. Dne 5.10.1862 se narodila dcera Kristina Anna a 30.6.1864 dcera Božena. Boženčin život byl však velmi krátký a krutý osud nad ní rozprostřel záhy po narození svá křídla. Zemřela po krátké nemoci dne 31.1.1865. Život však plynul pomalu dál a nad Dolním Krnskem brzy opět zakroužil čáp. Manželům Kotkovým přinesl dne 23.9.1867 syna Ladislava Václava.   

Hned po tom, co v těsném sousedství postavil novou hospodu soused Ketner, přestal Josef Kotek šenkovat a ukončil svou hostinskou živnost. Plně se věnoval poštovní službě a rodině. Nezbývalo času ani na truhlářské řemeslo. Tehdy se ženou Annou přivedli na svět svého posledního potomka Bohumila Josefa, který se jim narodil dne 31.6.1869. Jeho život byl však jen o málo delší než Boženčin a Pán Bůh si ho k sobě povolal již dne 17.4.1870. Po nějaké době si Kotkovi díky pomoci tehdy známého a zkušeného obchodníka z Mladé Boleslavi pana Václava Vysokého, zřídili v části svého domu kupecký obchod, který vedla Anna Kotková. Obchodu se dařilo a po několik let dobře prosperoval. 

Obvod krnské pošty byl rozsáhlý, a kromě Krnska a přifařených obcí, do něho patřily obce Strenice, Cetno, Podkováň i Skalsko. Služné Josefa Kotka však bylo poměrně nízké. Zpočátku činilo 200 a později 300 zl. ročně. Aby ušetřil, vykonával kromě poštmistra současně funkci posla, kdy si sám nosil poštu z nádraží a jindy ji naopak na nádraží odnášel. Služba se mu začala časem zajídat. Toto povolání mu nedávalo možnost nijak vyniknout, a navíc mu čím dál více vadilo sloužit nenáviděné rakouské monarchii. V úřadu mu již delší dobu vypomáhala dcera Emilie, na kterou stále více přenášel břímě poštovní služby. 

Začal se znovu věnovat řemeslu a kromě truhlářství se nejvíce zaměřil také na hodinářství, ve kterém nabyl velké znalosti při svém pobytu v Dírné. Dva roky po večerech pracoval na vyřezávané hodinové skříni v gotickém slohu a současně též na hodinovém stroji, kterým měly být hodiny osazeny. V roce 1876 se v Praze konala velká řemeslnická výstava, kde na popud svého syna Františka své hodiny vystavil a sklidil s nimi velký úspěch. Byl navržen na první cenu. Nakonec však získal „jen“ stříbrnou zemskou medaili, protože hodnotící porotě vadilo, že nebyl vyučen v hodinářském oboru. O dva roky později se konala krajinská výstava v Mladé Boleslavi, kde Josef Kotek opět vystavoval. Tentokrát se jednalo o nábytek ve slohu renesančním podle vlastních nákresů. Odměněn byl bronzovou státní medailí a opět na základě námitek poroty, že vystavené dílo nezhotovil truhlář z povolání. 

Josef Kotek vynikal v mnoha dalších dovednostech. Velmi dobře fotografoval a ovládal tehdy nově objevenou metodu daguerrotypie, založenou na vyvolání negativu na skleněných deskách za pomoci amalgamu stříbra a rtuti. Na radu svých přátel a známých se měl dokonce jako fotograf začít živit. Z plánu ale nakonec sešlo, když si v Mladé Boleslavi náhle zřídil ateliér tehdy první fotograf, pan František Böger. Josef Kotek se u hraběte Vratislava v Dírné naučil rovněž konstruovat ohňostroje, které byly již tehdy velmi oblíbenou panskou zábavou. Byl také vášnivým včelařem. Vlastnil třicet úlů, které si vlastnoručně vyrobil a byl na ně náležitě pyšný. Jeho odbornost i v této oblasti byla značná. Přednášel ve včelařském spolku a na jedné včelařské výstavě byl dokonce vyznamenán za stroj na vymetání medu, který sám sestrojil. Dalším jeho velkým koníčkem bylo pěstování růží. Jeho dům byl obklopen mnoha růžemi a také vzácnými druhy vinné révy.

Obrázek 5

Obrázek 5: Vlevo původní dům z roku 1861 a na něj navazující budovy Kotkovy továrny na hračky

V roce 1893 postavil Josef Kotek nový dům, který bezprostředně navazoval na dům stávající z roku 1861. Právě v tomto novém domě o několik let později jeho syn Ladislav zahájil výrobu hraček. Ačkoli Josefu Kotkovi tou dobou táhlo již na sedmdesát let, byl ve svém živlu.
Pracoval nejen vlastnoručně v dílně, ale byl synovi velmi prospěšný při pořizování nových strojů a výrobního zařízení, kterému velmi rozuměl a sám vše prakticky organizoval a zařizoval.
Tato práce ho pohltila natolik, že se rozhodl po 24 letech vypovědět poštovní službu docela. Úřad se z jeho domu vystěhoval v roce 1893 a Josef Kotek byl prý nadmíru šťastný, když mohl konečně ze zdi sejmout „krocana“, jak říkával rakouské orlici.      

Začátkem roku 1904 stihl Josef Kotek oslavit se svou ženou Annou zlatou svatbu, hned na jaře však mrtvice podlomila jeho dosud železné zdraví. Po dvou letech strádání odešel na věčnost dne 12.8.1906, ve věku 76 let. Jeho žena ho přežila téměř o dvacet let a zemřela dne 12. prosince 1924 v úctyhodném věku 90 let. Zažila první výstavbu krnského viaduktu v roce 1864, jeho rekonstrukci v roce 1884 i jeho generální přestavbu v roce 1924. 

Obrázek 6

Obrázek 6: Reliéf podobizny Josefa Kotka z rodinné hrobky na hřbitově u kostela sv. Jiří v Krnsku 

Josef Kotek se kromě všech svých koníčků a dovedností účastnil i veřejného života v obci, kde byl několikrát zvolen zastupitelem a od roku 1864 až do roku 1902 byl nepřetržitě členem místní školní rady. V roce 1902 také sestavil a sepsal Paměti obce Krnska.

Celý život tvrdě pracoval, k čemuž vedl i své děti. Jeho životním heslem bývalo rčení Františka Palackého: „V práci a vědění jest naše spasení“. Syn František se stal architektem a stavitelem. Přestože začínal od píky, počet jeho rozsáhlých i honosných staveb, které vyprojektoval, byl značný. Zhruba od roku 1890 působil v Plzni a okolí, kde rovněž postavil několik zajímavých staveb. Zemřel dne 18.4.1925 ve věku nedožitých sedmdesáti let. Dcera Emílie s otcem pracovala na poště a po ukončení poštovní služby se rovněž podílela na rozvoji bratrovy továrny na hračky. Další dvě dcery Marie a Kristina musely tzv. do světa. O dalších osudech Marie se zatím nepodařilo zjistit nic bližšího. O Kristině je známo jen to, že se provdala a žila v Rožďalovicích, kde 19.5.1954 zemřela. Syna Ladislava vedl Josef Kotek k zájmu o techniku a strojnictví. Studoval na Státní průmyslové škole v Praze, kterou zdárně absolvoval.

Obrázek 7

Obrázek 7: Výstavní stánek Ladislava Kotka na Severočeské výstavě v Mladé Boleslavi v roce 1912

Díky přičinění Josefa Kotka se jeho syn Ladislav stal velmi úspěšným podnikatelem a továrníkem, jehož výrobky dobyly v průběhu času doslova celý svět. Jeho firma měla své zastoupení téměř na všech kontinentech. Za své životní dílo byl jmenován obchodním radou a předsedou výrobců hraček v Československé republice. Zemřel dne 28.6.1950. Více o jeho zajímavém životě si můžete přečíst v článku (Ladislav Kotek).  


Zdroje: 

L. Kotek, Rod hrabat Šporků, Krnsko 1947
L. Kotek, Josef Kotek, bývalý poštmistr v Krnsku (k stoletému výročí jeho narozenin - Boleslavan, vlastivědný sborník Mladoboleslavska a Benátecka, ročník IV. 1929 – 1930
J. Kotek, Paměti obce Krnska, Dolní Krnsko 1902
F. Frabša ml., Novobenátecko - krásy Československa, Turnov 1938
V. Kudrnáč, Adresář politického okresu Mladoboleslavského, Turnov 1901
C. K. Statistická ústřední komise, Lexikon obcí pro království a země na Říšské radě zastoupené, Vídeň 1904
SOA Praha, Matrika M12-10/16, Krnsko 1860-1897, narození, oddaní, zemřelí, kniha 4
SOA Praha, Kniha oddávací, pokřtěných a zemřelých, ves Krnsko 1827-1860, kniha 16
SOA Třeboň, Matriční knihy, sídlo Dírná, 1848-1882, N, okr. Tábor, kniha 5, římskokatolická církev

Obrázek 1 – Císařské povinné otisky Stabilního katastru - Čechy z r. 1842
Obrázek 2  -  www.atlasceska.cz - fotogalerie  
Obrázek 3  -  J. Kotek, Paměti obce Krnska, Dolní Krnsko 1902
Obrázek 4  -  www.postovnimuzeum.cz 
Obrázek 5, 6, 7 - archiv autora

František Kotek, odkaz ze dne 12.2.2021

Autor textu: Ladislav Kurzveil (únor 2021) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek

Datum a čas

Dnes je sobota, 6. 3. 2021, 9:44:45

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Kráter od bomby

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Březen - za kamna vlezem.

Pranostika na akt. den

Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

Anketa

Aktuální počasí

Počasí dnes:

6. 3. 2021

polojasno

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 1 až 5°C. Noční teploty -4 až -8°C.

Mobilní aplikace

Aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

Google Play
App Store

Informace e-mailem

Novinky e-mailem