Ve svazku mlynáře Josefa Krouského s Dorotou Matoušovou se dne 9. března 1823 v Zámostí narodil Karel Krouský. Josef totiž v té době vlastnil oba mlýny, jak krnský, tak zámostský. Vzhledem k povolání otce se vyučil mlynářem, podobně jako jeho bratři. 

Pamětní deska na Karla Krouského - Mlýn v Podjiří / zdroj: vets.cz

Karel ale žil v době, která příliš klidnému životu nepřála. Byla sice 7. září 1848 zrušena robota, ale lidé se museli z robotních povinností vykoupit. Kdo neměl dostatek peněz, musel si půjčit v bance. A tak měl Karel start do života velmi ztížen. Ale poradil si, revoluční doba mu přinesla mnoho podnětů, které dokázal  využít pro rozvoj českého národa. 

Aktivně se zapojil do pražských revolučních bojů v roce 1848. Při bojích na barikádách potkal  spisovatele Karla Havlíčka Borovského a stali se posléze velkými přáteli.

Boj na barikádách v Praze v červnu 1848 / zdroj: wikipedie.cz

Karel byl předním představitelem Národní gardy, revolučního ozbrojeného sboru. Nejvíce mu ale život znepříjemňovala jeho vlastenecká činnost. Pořádal spolu s dalšími přáteli besedy, setkával se s lidmi ve spolku Slovanská lípa, který byl utvořen v Zámostí. V této “spolkové době” se lidé rádi sdružovali. Hlavní náplní besed a setkávání bylo vyprávění o nových událostech v zemi, vysvětlování, co se vlastně děje, jak se lidé mohou zapojit a pomoci českému národu povstat z doby útlaku a temna. Krouský, ale i Vinařický, Havlíček a další vlastenci četli lidem noviny a časopisy (číst mnoho lidí neumělo), zpívali a učili je české písně, vyprávěli o tom, jak dobu prožívají v zahraničí, zejména ve  Vídni a v Paříži. 

Karel Krouský byl také literárně činný. Napsal několik knih, byl redaktorem časopisu Hlas a přispíval do Národních listů.

Národní listy 1866, odpolední vydání - Zprávy ze sněmovny / zdroj: psp.cz

Od 70. let provozoval v Nových Benátkách fotografickou firmu. Byl pod neustálým dozorem rakouských úředníků, často zadržován a předvoláván k výslechu, dokonce  na čas vypovězen z vlasti. Nejhůře mu bylo, když byl po tři léta vězněn a nevěděl, jak se situace ve vlasti vyvíjí. Dožil se poměrně vysokého věku, zemřel v roce 1909.

14. srpna 1932 pořádala tělocvičná jednota Sokol slavnostní odhalení pamětní desky Josefu Kořenskému a Karlu Krouskému. Desku umístila na mlýn v Podjiří, patřící v té době mlynáři Antonínu Postráneckému. 

Pamětní desku navrhl pan Bláha a ulita byla ve slévárně pana Zahrádky v Mladé Boleslavi, která vyráběla automobily firmy Laurin & Klement. Konečnou úpravu jí dodal odborný učitel průmyslové školy v Boleslavi pan Šncidr. Slova pro ni složil profesor mladoboleslavského gymnázia Ferdinand Strejček, čímž v mých očích věhlas obou mužů ještě více stoupl. 

Slavnost začala hodinu po poledni průvodem občanstva, spolků a korporací, který došel k mlýnu. Uvítání zúčastněných se ujal starosta Sokola Ladislav Kotek. Slavnostní řeč pronesl senátor Havlín z Dobrovice. Po něm promluvil starosta obce Jan Tureček, který přijal pamětní desku jménem obce. 

V půl třetí odpoledne byla na palouku za mlýnem sehrána ochotníky všech okolních obcí premiéra divadelní hry Jana Turečka - Jizerského “Karel Krouský”, obraz ze života zapomenutého vlastence o třech jednáních. Režie se ujal Ladislav Kotek. Měl na starosti neuvěřitelných 34 ochotníků a ještě velký kompars - sousedy, sousedky, členy národní gardy a císařské vojsko na koních. 

Autor v této hře zachytil vlasteneckou snahu o svobodu českého národa. První jednání se odehrává v roce 1848, druhé v 1849 a třetí v 1851. Děj je zasazen přímo do okolí mlýnu v Podjiří. 

Slavnostnímu odhalení pamětní desky byl přítomen Josef Kořenský. Na pozvánkách vytištěných k této příležitosti byl nakreslen mlýn a v pozadí i škola, do níž Kořenský chodil.

Literatura
- Mlýny na Strenickém potoce - Václav Šolc
- Paměti Krnska, zapisoval Václav Dvořák, rolník
- Wikipedie / wikipedie.cz

Autor textu: Alena Prchlíková (srpen 2019) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek