Na výšině u Sudoměře, ani ne půl hodiny cesty, stojí dvůr Valovice, kdež se nalézá ve dvoře velmi hluboká studna. Vodu čistou k pití z ní vážívali v okovu. Jednou k ní stoupaly dvě děvečky. Studna byla ohrazena prkny s přístřeším, Děvečky odnášejíce vodu, nezavřely za sebou dveře. Kachny šafářčiny vešly tam a jedna z nich do studně prý spadla a na dole pod Sudoměří zase prý pramenem vyplavala. Děvečka z Valovic tamtudy náhodou jdoucí ji na vodě spatřila a za domácí ztracenou poznala. Tudíž bylo domnění, že z pramene toho jde žíla neb nějaká sluj půl hodiny cesty až pod Valovický dvůr a studně ve dvoře že je hluboká zároveň s tímto pramenem, z něhož voda se táhne až tam, Od těch dob jmenovali prý onen pramen Valounský. Pramen ten je velmi vydatný a mnoho vody poskytuje.

Asi roku 1850 vystoupilo do pole více pramenů a důl vodou zaplavovaly. I udělali jsme strouhu a odpad vody usnadnili. Když dosti silně tekla, postavili znovu mlýn pod Skalskem, dále nový mlýn Brůdek a později i Kotrčov.

Tento Valounský pramen je tak vydatný vodou, že včas sucha, když jiné prameny a nádržky vodní vyschly, k němu z deseti osad pro vodu jezdili. Též ze Sudoměře, Valovic, Březovic, Vísky, Trnové, Kluku, Tajný, Ostrého a ze dvora Končiny a Valovického. Od rána až do noci vozy s putnami, soudky a džbery se sjížděly na čtyřech místech. Z pramene toho a z jeho odtoků vodu nabírali a nepřebrali, vždy hojně tekla.

Tento pramen je prvním, jímž se počíná potok, který po tomto údolí až pod Krnsko teče a u Zámostí do Jizery vpadá a více mlýnů táhne. Někteří potok ten jmenují Skalský neb Strenický. Jiní však myslíme, že by se měl jmenovat, když počíná z tohoto pramene u Sudoměře, Sudoměřský, jak jiné potoky a řeky své prvotní jméno nosí.   

Literatura:
Muzeum Mladoboleslavska, Pověstné báchorky Podbezdězí zaznamenané Janem Evangelistou Konopasem, Mladá Boleslav 2019.

Autor textu: Ladislav Kurzveil (únor 2021) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek