Obec se nachází asi 2 km jihovýchodně od Mladé Boleslavi. Byla vystavěna na hřbitůvku obce pojmenované odvozeninou od osobního jména Vin nad řekou Jizerou.

První zmínka o obci je z roku 1165, kdy zde stával románský dvůr, který patřil Markvarticům. Tvrz byla založena ve 14. století pány ze Zvířetic. V roce 1371 daroval velkopřevor Johanitů Ješek ze Zvířetec právo k Vinci svému řádu, který zde sídlil do husitské doby. V roce 1398 zde vládl vladyka Jan Chudíř řečený z Vince, správce zvířetického majetku. Tvrz zničili husité a obec byla připojena k boleslavskému panství,  na konci 15. století ji vlastnil rod Vančurů z Řehnic. 

Později byl Vinec součástí dobrovického panství, kterému v letech 1627 - 1633 vládl Matěj Vinecký z Grynvaldu. Postavil zde renesanční sídlo, které stávalo v obvodu panského dvora na severním konci Vince. Dnes tento prostor sousedí s budovou zámečku, který byl postavený v roce 1914 na základech starší stavby, patřící k panskému dvoru. 

Ve Vinci bývala fara, kněze nebo faráře do ní dosazovali páni ze Zvířetic. V době husitské fara zanikla, protože celé Pojizeří se hlásilo k podobojí. 

Na břehu Jizery leží Podvinec s pradávným mlýnem, dnes již bohužel zaniklým. Naproti mlýnu je nově opravená malá vodní elektrárna. Pohled na Jizeru se zmíněnou stavbou je úchvatný. 
 

Kostel svatého Mikuláše

Není známo, kdo ho postavil ani kdy. Nicméně pod obloukem je letopočet 1165. Pravděpodně na místě dnešního kostela stával panský kostel, o němž se nezachovaly zprávy. V obvodu kolem vineckého kostela se nacházejí zbytky původní tvrze. Zřejmě se zde nacházelo zemanské sídlo z konce 14. století. 

Kostel svatého Mikuláše / zdroj: vinec.e-obec.cz

Kostelík působí nenápadným dojmem, důstojně stojí na srázu nad Jizerou a shlíží do údolí. Je to ale románská sakrální stavba mimořádného významu. Je také zařazena mezi národní kulturní památky naší republiky. O důležitosti stavby svědčí skutečnost, že dala jméno skupině kostelů v severozápadních Čechách postavených v letech 1240 - 1250 (kostely vinecké skupiny). Vinecký kostel je nejmladší a nejkrásnější ukázkou architektury pocházející z okolí Chebské císařské falce. 

Kostel není příliš velký, spíše připomíná kapli. Je záhadně vystavěný, technické dispozice jsou odlišné od jiných staveb té doby. Je možné, že původní záměr stavitele byl jiný než máme možnost vidět dnes. Díky mohutnému schodišti v síle jižní zdi lze předpokládat, že původně zde měl stát chrám s velkou pevnostní věží. Západní průčelí bez oken a ozdob by zase naznačovalo, že kostel měla být vlastně kaple u hradu nebo tvrze. 

Nějakým zázrakem se stalo, že kostelu se vyhnuly obvyklé barokní přístavby, ačkoli byl několikrát opravován. Stále vidíme krásný a ušlechtilý románský vzhled. 

Kostel má atypický půdorys, čtvercovou loď a mnohoúhelníkové presbyterium. Zdi jsou z přitesaných pískovcových vázaných kvádrů. V jižní stěně je dvojice obloukovitě klenutých oken. Velké východní okno je položeno výš než menší západní, které osvětluje schodiště. 

Severní část kostela zdobí nádherný ústupkový portál, který zaujímá velkou část zdi. Na emporu vede zdobené kruhové okno. V jeho středu je růžice s gotickou kružbou tvaru čtyřlístku. Pod oknem vystupuje ze zdi dekorativní římsa ukončená maskarony a po délce zdobená palmovými motivy. Sloupky jsou doplněny ozdobnými hlavicemi s palmovými i hrubě tesanými lístky. Dříky sloupů jsou zdobeny žlábky, šroubovitě pootočenými o 90 stupňů. Na vršku čtyř hlavic sedí ptáci, snad orli.

Dva boční sloupy podpírají obloukový tympanon s reliéfem. Na něm můžeme vidět motiv Krista s rozpaženýma rukama, u nohou jsou sklonění dva prosebníci, kteří by měli představovat dva zakladatele kostela. 

Vnitřní prostory si můžeme prohlédnout pouze jednou měsíčně, kdy se zde koná mše. Kruchta je veliká, zabírá téměř polovinu lodi. Lze na ni vyjít po schodišti. Na zdivu nalezneme  řadu značek, které nám ale nepomůžou objasnit stavitele. Soudí se, že to jsou ti dva, kteří se sklání před Kristem a děkuji za šťastný návrat z křížové výpravy.

Literatura
- Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem (1926)
- Románské kostely Čech - Tomáš Koutek