...
Obec KRNSKO

Zámostí


Jméno obce bylo určeno podle polohy za mostem, který tu od pradávna přetínal Jizeru. Na východní stráni, která lemuje jizerské údolí, stojí zřícenina hradu Starý Stránov. Dnes mu místní říkají Myškův Hrádek.

Myškův hrádek

Dnešní pohled na Myškův Hrádek / zdroj: Časopis Čekanka

Ale je znám také pod názvy Hrádek nad Zámostím, Hrádek nad Jizerou nebo prostě Hrádek. Z hradu vedla tajná chodba do městečka Zámostí. Byl objeven zbytek chodby a neobvykle velký sklep zbudovaný ve skále. Nepodařilo se sklepem a chodbou proniknout dál a zjistit, kam chodba pokračuje a co se v ní skrývá.

Hrádek byl pevný hrad s hlavním palácem, přirozenou ochranu mu poskytly strmé svahy s příkopy. Do dnešních dní se zachovala část zdiva obytného paláce, trochu hradebních zdí a pozůstatky hradního příkopu. Majestátní zbytky dřívějšího gotického hradu jsou zařazeny mezi kulturní památky.

Kronikář Hájek píše, že celý kraj i Hrádek dostal od Boleslava I. Štyrsa za to, že se na jeho přání podílel na vraždě sv. Václava. Měl zde svůj dvůr, ve kterém trávil dny v duševním šílenství a v místě, které se dnes nazývá Čertova stráň, se propadl do země. To je pověst, jisté ale je, že nejstarším držitelem Starého Stránova byl královský služebník Mikuláš z Hrádku, který zde žil kolem roku 1297.

Koncem XIV. století se na hradě objevili Pavel a Václav Myškovi. Pavel měl pět dětí, všechny získaly statky v okolí, hlavně v Jizerním Vtelně. Otec jim brzy zemřel a sirotky vychovával jejich strýc Václav. Byl nejvýraznějším představitelem rodu, vlastnil několik okolních obcí. Byl příznivcem Mistra Jana Husa, dokonce ho doprovázel na sněm do Kostnice. Po návratu se zapojil do husitského hnutí. Byl velmi významným členem, v roce 1436 podepisoval jako svědek zápis o příměří mezi Petrem z Michalovic na Bezdězu a mladoboleslavskými měšťany.

Vlastníci Hrádku bojovali pod velením Jiřího z Poděbrad a v roce 1448 dobyli Prahu. Majitelé se měnili, až byl hrad počátkem XVI. století rozprodán poddaným, kteří si k němu přistavěli své chaloupky, přičemž využili kámen z opuštěného hradu. V dnešní době je Hrádek obydlený, tak jako po celou svou existenci. Vždy se našli lidé, kteří si zde vytvořili své útočiště.

V roce 1790 piarista Jaroslav Schaller píše, “ že Zámostí neboli Zámošť, byl městys, protože na tržišti stál pranýř a opodál šibenice. Leží na levém břehu Jizery, přes kterou je postavený dřevěný most. Obyvatelé byli hlavně obchodníci a řemeslníci. Stará obchodní cesta vedla z Nymburka k Luštěnicím a Strašnovu, odtud se kolem Hrádku stáčela do Zámostí, kde byla velká tržnice a čilý obchodní ruch, protože cesta vedla na Bezděz a k České Lípě. Hrádek nad Zámostím byl postaven na ochranu cesty a mostu přes Jizeru.”


ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

Asi 100 metrů od hradu můžeme vidět starý židovský hřbitov. Asi 130 náhrobků je nezvykle umístěno ve velmi příkrém svahu. 

Židovský hřbitovŽidovský hřbitov
Židovský hřbitov v prudké stráni / zdroj: mapy.cz

Pohřebiště je neudržováno, ale náhrobky jsou celkem zachovalé. Pohřbívalo se tu od první poloviny 18. století až do roku 1901.

O něco níže je umístěna synagoga, která je dnes přestavěna na rodinný dům. Dochoval se zbytek hebrejského nápisu nad vstupním portálem a část výzdoby v modlitebně.
 

Hospoda KOCANDA

Hospoda Na Kocandě nebo Kocanda – stojí přímo na křižovatce v Zámostí.  U této hospody byl přes dvůr prostorný sklep vylámaný ve skále, kde hostinský skladoval sudy s pivem, naléval do přinesených džbánů, později prodával lahvové pivo, limonády a sodovky. S každým zákazníkem chodil hostinský do sklepa, vydal žádané množství a druh nápoje, vrátili se do hostinské místnosti, kde kupující zaplatil.

Hospoda Kocanda

Hospoda Kocanda mezi válkami, v provozu je dodnes

U hospody byl také kuželník. Dráha stála na dvoře hospody, byla zastřešena lehkým krytím, dnes bychom řekli pergolou. Všechny části kuželníku byly ze dřeva. Kuželky byly velkou zábavou, skoro u každé větší hospody byla možnost provozovat tuto hru.


Literatura
- Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem (1926)

- Boleslavsko / E. Strnad, vlastivědná četba dodatková pro obecné i měšťanské školy, II. díl, kniha je z roku 1939. Je věnována památce Václava Vaňka, zakladatele školní vlastivědy na Boleslavsku, třídního učitele z Bezna.

Zpracování  textu: Alena Prchlíková (leden 2020) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek

Datum a čas

Dnes je středa, 19. 2. 2020, 3:17:14

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 1

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Krnsko cca 1865 - výřez / pohled na faru a cesty kolem

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.

Anketa

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Aktuální počasí

Počasí dnes:

19. 2. 2020

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky, od 600m srážky sněhové. Denní teploty 4 až 8°C. Noční teploty 2 až -2°C.

Mobilní aplikace

Aplikace

Google Play
App Store

Informace e-mailem

Novinky e-mailem