...
Obec KRNSKO

Vznik a stručná bojová činnost skupiny SOS (Jiří Dürich)


Ing. Miloš Mejsnar z Krnska jsa přesvědčen, že v roce 1938 se měl národ bránit proti fašismu a nesouhlasíc se zřízením protektorátu, začal soustřeďovat kolem sebe stejně smýšlející občany našeho státu. Již při demobilizaci naší armády ve spolupráci s dalšími vojáky a důstojníky zajistil některé zbraně, které měly být později použity za národní osvobození a k boji proti Němcům. Konkrétně lehký kulomet, který převážel na motocyklu se s. Šikalem, viz jeho výpověď.

Ve spolupráci s nejbližšími spolupracovníky (vojáky, důstojníky, dělníky, z nichž mnozí byli členy strany), založil v roce 1939 - 1940 odbojovou organisaci SOS “Stráž obrany státu”, zahrnující celé Pojizeří, které bylo rozděleno na několik oblastí, označených písmeny A, B, C a D. Tyto pak na jednotlivé úseky či okrsky, zahrnující několik obcí nebo menší město. Sám podrobně organisoval oblast B1 - B11 s jedenácti úseky či okrsky, zabírající krajinu od Nových Benátek přes Kropáčovu Vrutici, Chotětov, Krnsko a Vinec až k Mladé Boleslavi a přes Strenice, Cetno, Skalsko až po Mšeno se všemi přilehlými obcemi, jež s těmito místy sousedí. Na tomto rozsáhlém území rozvinul se svými druhy bohatou činnost. Zachycovali zakázané zprávy z cizího rozhlasu a šířili je mezi lidmi, bylo rozšiřováno Rudé právo v jižní oblasti Pavlem Rýdlem, který jej přebíral od “Jirky” Jaroslava Faibiše. Konali pro spojenecké mocnosti zpravodajskou činnost a získávání zpráv o nepříteli odposloucháváním telefonních rozhovorů z oblasti Mladé Boleslavi a vojenské oblasti Milovice, kde měli napojení na kabelovou schránku v zemi. Prováděli a organisovali sabotážní činnost na železnici, konkrétně s. Červinka v Chotětově vyhození a zapálení vagónů s válečným materiálem, sypání brusného zrna do vagonových ložisek, poškozování spojovacích hadic. Opatřovali třaskaviny k bojovým účelům (František Červinka jako střelmistr z lomu). Shromažďovali zbraně, opatřovali a vyráběli střelivo, vyráběli pomocné bojové prostředky, jako například silniční ježky, vysoce výbušná tělesa, jež měla nahradit ruční granáty a pancéřové pěsti. Tyto se vyráběly na několika místech a zkoušeny byly v cihelně v Kropáčově Vrutici. 

Dále byly zpracovány všechny podrobnosti pro zahájení revoluce. Organisováno zdravotní školení Mudr. Hanušovou a Marií Sovovou o poskytování první pomoci, zajišťovány léky a obvazový materiál, zhotovena šablona, zajištěna potřebná látka Ing. Soukalem a s. Šikalem i dalšími a vyrobeny pásky se znakem pro jednotlivé oblasti. Pásky šila Božena Červinková, Marie Hlavatá a další členky SOS. Dále byla vyrobena oblastní a úseková razítka a připravena ostatní agenda pro rozvinutí a zahájení revoluce. Bylo připraveno provolání vybízející k povstání proti odvěkému nepříteli, především fašismu, žádající okamžité zajištění všech Němců a zrádců národa, zabavení jejich majetku ve prospěch státu a vybízející k podpoře a poslušnosti příslušných oblastních a úsekových velitelů.

Celá činnost této organizace byla promyšlená, plánovitá a organisovaná. V obcích byly organizovány čety a družstva podle vojenské organisace (úderné, zdravotnické, zásobovací, zpravodajské a zajišťován potřebný materiál a školení).

Hlavní úkoly v přípravné bojové činnosti byly ničiti dopravní spoje, znemožniti nepříteli  přesuny, zřizování míst odporu, převzetí držení silnic a křižovatek a nádraží. Byl vypracován mobilisační plán a jeho fyzické doplnění, dále dílčí plány na obsazení strategicky důležitých bodů, zajištění dalších zbraní a dopravních prostředků, jmenovitě jejich získání a obsazení Milovic, Mladé Boleslavi (kasáren), příslušného úseku pohraničí a pamatováno i na pomoc Praze.
Dále byla organisovaná rozsáhlá pomoc spojeneckým válečným zajatcům. Zejména sovětským, utečencům z nucených prací, jakož i persekucí postižených osob a rodin. V této souvislosti bylo vybudováno několik úkrytů. Například v létě 1943 vybudován kryt “Ve Hluboké” u Sušna, kam dopravili dva vozy cihel, které zařizoval Hanza a budoval Vlasta Červinka a další.
Jiný kryt byl postaven v lesíku mezi Chotětovem a Mělnickým Vtelnem, který stavěli Chotětovští. Další kryt byl vybudován v Cetně u školy. Další kryty vznikly na Mšensku.

Válečným zajatcům bylo zajišťováno jejich převádění, zásobování potravinami, šatstvem i jejich léčení a  předávání dále ve směru na východ. Někteří se dostali až na Slovensko, kde bojovali i jako velitelé ve Slovenském národním povstání. Rovněž na tomto úseku pracovala značná část členů SOS které zde není možno všechny jmenovat. Petrů, Štafl, Řehák, Hynek, Zuzka, Šikal, Ing. Kozák, Vlasta, Hafič a další.

Ing. Mejsnar jako velitel “SOS” byl ve spojení s dalšími odbojovými organisacemi a to buď přímo, nebo přes další spolupracovníky, jako například spojení na “Albatros” v Praze, na Mělník, na Mladou Boleslav s.Štěrba i další jako přes Pavla Rýdla na “Jirku” Jaroslava Faibiše, přes s. Vošvrdu na další organizace. Byla organizována zpravodajská činnost pozorováním, odposlechem služebních telefonů a předávání těchto zpráv dále.

Byly pořízeny podrobné plány Milovické oblasti (Zelená a další), zjištěny přesné názvy a označení jednotek i jejich dislokace, krycí znaky, provádění dešifrace, zjištěné přesné rozmístění a uložení zbraní, aby v případě potřeby mohly být tyto zajištěny a použity pro osvobozovací boj.

Ku příkladu, ve zpravodajské službě byl nasazen s. Šikal Emil zjistit potřebné údaje o Nord Lagru Zelená, kde se jednalo o pancéřovou divisi Hermann Göering se znakem dubového listu. Jmenovaný odcizil kompletní plány lágru, tyto předal Ing. Soukalovi, který je ihned obkreslil a ještě téže noci byly vráceny do Německého tábora a kopie předána Ing. Mejsnarovi.

Obdobně bylo prováděno při pokládání kabelů z tohoto tábora, který pokládali němečtí vojenští vězňové z Božího Daru. U hájovny Nový Dvůr pak bylo prováděno odposlouchávání.

Současně s touto organisací působila v té době v Krnsku i organisace KSČ na níž navazovali činnostníci známí pod krycími jmény “Jirka”, “Velebil”, “Bohouš” a pravděpodobně i “Richard”, kteří se tajně zdržovali u Smutných, Josefa Průška mladšího a Pavla Buška v Krnsku, později u Antonína Gürlicha v Dolním Cetně a Františka Studeckého v Chotětově. Působením tajných činovníků KSČ ožila v Krnsku její organisace, jejímž vedoucím byl Josef Průšek mladší. U Smutných bylo rozmnožováno na rozmnožovacím stroji RP, které bylo rozšiřováno v Krnsku Josefem Průškem a v okolí Václavem Smutným a Antonínem Gürlichem.
Podle prohlášení Františka Červinky (políra) se přijetí Průškovy skupiny za členy “SOS” stalo po napadení Sovětského Svazu v létě 1941 vzhledem k tomu, že jeho skupina měla pouze několik členů. Přijetí s. Průška Josefa mladšího, bylo uskutečněno na doporučení Mejsnarova spolupracovníka s. Soumara a uskutečnilo se v létě 1941 u hřbitova v Krnsku.

Od té doby se Průšek zúčastnil všech schůzek, přípravy nábojů, shromažďování zbraní, konání sbírek, podporování válečných zajatců a dalších akcí a věděl téměř o všem. Ing. Mejsnar organisoval vojenskou stránku, Průšek politickou v omezené oblasti. Zhruba po dvou letech v roce 1943 při sjednocování odboje se však Průšek k tomuto nepřihlásil (do všenárodního odboje).
V roce 1942 se značně tato činnost “Stráže obrany státu” rozšířila po celém Pojizeří, zejména pak na jih od Mladé Boleslavi. Bylo získáno větší množství zbraní i spolehlivých lidí předem prověřených, ze všech společenských vrstev, ale značná byla i část členů KSČ.

Tato rozsáhlá činnost vyžadovala značného stupně utajení a obezřetnosti při jednání, spojení a předávání zpráv a příkazů. To bylo také vyžadováno od všech členů SOS. Členové i velitelé byli instruováni o postupu v případě prozrazení, o konspiraci i o to, že v případě prozrazení nesmí nikdo zradit. O totéž požádal Mejsnar i Průška především při rozšiřování Rudého práva a nabádal ho k zvýšené opatrnosti, aby nebyla prozrazena organisace. Průšek tohoto nařízení nedbal. V roce 1943 zčeřilo klidnou hladinu zatčení Václava Smutného staršího a Jaroslava Soumara. V té době a později přicházelo stále více utečenců, sovětských vojáků a ostatních národností, které bylo nutno zajistit a zabezpečit oděvy, jídlem i ukrytím a předat je dále.
Na podzim 1943 přišel Průšek s požadavkem vybavovat tyto zbraněmi. Ing. Mejsnar odmítl vydat zbraně s tím, že by v případě jejich zadržení došlo k prozrazení odkud zbraně jsou, utečenci by byli zbytečně zastřeleni a dále i z toho důvodu, že pro případ revoluce, či jiných odbojových činností bylo těchto nedostatek. V té době se počítalo s otevřením druhé fronty, kterou spojenci stále odkládali a s plným rozvinutím záškodnických akcí. 

Jaroslav Vojtíšek z Nepřevázky, jemuž hrozil trest od Němců za jeho některé nezákonné činy, aby se dostal z nepříznivé situace nabídl Němcům své služby. V lednu 1943 přinesl na gestapo v Mladé Boleslavi “Rudé právo” a oznámil, že je ve Škodových závodech v Mladé Boleslavi rozšiřováno. Bylo zatčeno asi pět dělníků, mezi nimi i Pavlíček, u něhož gestapo Rudé právo našlo. Pavlíček řekl, že je má od svého synovce Václava Smutného z Krnska, jenž byl též zaměstnán ve Škodových závodech. Gestapo jej tam chtělo zatknout, dne 29.1.1943, ale podařilo se mu utéci. Skrýval se potom nějakou dobu u svých známých v Krnsku u Průška a v Cetně u Gürlicha a Františka Červinky, políra z Chotětova. Gestapo dostalo dopis z Krnska podepsaný dle výpovědi gestapáků Strosse a Schvweidlera Františkem Žákem starším, který oznamoval, že Václav Smutný se skrývá u Josefa Průška a Pavla Buška v Krnsku, u Antonína Gürlicha v Dolním Cetně, kteréžto osoby přechovávají také občas tajné komunistické funkcionáře “Jirku”, “Velebila” a “Bohouše”. Žák tím chtěl dosáhnout propuštění své dcery z koncentračního tábora ve Svatobořicích.

Dne 4. února 1944 byli zatčeni Josef Průšek, jeho otec a bratr a Pavel Bušek z Krnska a Antonín Gürlich se synem a manželkou z Dolního Cetna. Dne 5. února 1944 byl zatčen v Nemyslovicích Václav Smutný a Fedorin. Smutný se po svém odchodu od Antonína Gürlicha skrýval u Boženy Švehlové v Chotětově, odkud byl s. Červinkou Františkem převeden současně i Fedorin k Janu Kalvachovi do Nemyslovic. Tento ze strachu oznámil tyto četnictvu v Bezně. Rovněž toho dne byl zatčen Josef Niesner z Krnska, který se však ničeho nezúčastnil.

Podle svědectví s. Červinky došlo k zatčení Smutného a Fedorina dne 6. února - Fedorin byl uprchlým sovětským zajatcem.

Dne 5. února byl zatčen Miloslav Vrba z Krnska pro přechovávání Eduarda Vladyky. Rovněž 5. nebo 6. února byla zatčena Božena Červinková z Chotětova. 

Podle výpovědí Pavla Buška a Miloslava Vrby z Krnska, nebyli tito na organisaci SOS dotazováni, to znamená, že do této doby nemělo tedy ani gestapo potuchy o nějaké organisaci SOS v Krnsku.
To znamená, že další hromadné zatýkání členů SOS, které bylo provedeno teprve 8. února 1944 v několika obcích najednou, bylo na základě vyzrazení některého ze zatčených ve dnech 4. až 6. února 1944. Názory jednotlivých členů SOS jsou obsaženy ve výpovědích a materiálech již předaných Ústavu Marxismu - leninismu. Rovněž tak výčet a soupis odbojových činností není ani zdaleka úplný a vyžaduje zpracování širšího kolektivu skupiny SOS.

I po zatčení vedoucích organisace SOS pracovali jednotliví členové, kteří zůstali na svobodě v dalších odbojových organisacích a skupinách, jako například s. Červinka Fr. polír, por. Šindelář, Eichler s matkou a Rus Ivasčenko odešli do ilegality v Mšenských lesích, kde byly vybudovány kryty a později i zbraně SOS.

S. Ginzl se zapojil do odbojové skupiny s. Štěrby v Mladé Boleslavi. Zeman se stal členem partyzánské skupiny “Zdenka” na Moravě. Vošvrda pokračoval v ilegální skupině Pavla Hložka Jabkenice a konal důležitou zpravodajskou činnost.

Dále celá řada nejmenovaných členů SOS se zúčastnila závěrečných osvobozovacích akcí a bojů v květnu 1945 v  ostatních odbojových skupinách.

Organisace SOS měla cca 170 až 240 členů z nichž pro přípravu odboje, převádění a uschovávání sovětských zajatců a další činnost bylo 102 členů vězněno, 13 popraveno a 25 zemřelo ve vězení a nebo po návratu na následky věznění. Velitel SOS Ing. Mejsnar byl se svými druhy popraven 3. dubna 1944 v Praze na Pankráci gilotinou.


Podle výpovědi mé babičky Marie Mejsnarové a dalších výpovědí a dokladů, sepsal Jiří Dürich


Grafická a obsahová úprava: Alena Prchlíková a Libor Šotek (březen 2020), podklady poskytl pan Jiří Dürich (2020)

Datum a čas

Dnes je středa, 30. 9. 2020, 5:45:36

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Po teplém září zle se říjen tváří.

Pranostika na akt. den

O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.

Anketa

Aktuální počasí

Počasí dnes:

30. 9. 2020

oblacnosdestem

Bude polojasno až oblačno, na východě až zataženo, místy déšť nebo přeháňky. Ráno místy mlhy. Denní teploty 12 až 16°C, v Čechách až 18°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Mobilní aplikace

Aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

Google Play
App Store

Informace e-mailem

Novinky e-mailem