...
Obec KRNSKO

Čepce, šátky a plédy z Řehnic

aneb “Rozcuchaná hlava je znakem nepoctivosti a nepořádku”


Milí čtenáři, 

v minulém roce probíhala v boleslavském muzeu na hradě výstava zaměřená na lidové ženské pokrývky hlavy.  K vidění byly různé druhy čepců, šátků a plen. Protože mě velmi zajímá ruční tvoření doplňků pomocí háčkování, vyšívání či šití, navštívila jsem jedno sychravé dopoledne místní muzeum. 

První, co mě při vstupu upoutalo, byla fotografie dvou žen - Barbory Hoblové a Boženy Vohánkové, které znám z procházky historií, kterou píši pro stránky tkweb.cz. Mnozí možná neznáte ženský vliv na boleslavské národní probuzení a tak využiji tento článek a krátce popíši vliv žen, na které se dodnes vzpomíná.

Asi uprostřed boleslavské Jaselské ulice stojí protáhlá budova, která má zajímavou historii. Byla postavena v roce 1882 pro rolnickou školu, která využívala i volné pozemky za ní. Když se škola přestěhovala do nové budovy, dostal dům k užívání boleslavský Spolek paní a dívek, který založila v roce 1892 Barbora Hoblová (1852 – 1923), manželka gymnazijního profesora češtiny a řečtiny Antonína.

Paní Barbora se od mládí zajímala o ženské hnutí, pomáhala ženám a dětem. Již v roce 1872 založila v Nymburce dámský čtenářský spolek Lada. Zajímala se o lidové tradice, sbírala nejen různé předměty spojené s kulturou venkova, ale i zaznamenala mnoho vzpomínek pamětníků. Většina předmětů z její sbírky je v boleslavském muzeu. Její práce byla oceněna na Národopisné výstavě českoslovanské, po níž byla jmenována členkou lidovědného oddělení starožitnické sekce při České akademii věd a umění. V upomínku na Barboru Hoblovou je na bývalém sídle Spolku paní a dívek pamětní deska.

Spolu s manželem se ujala své neteře Boženy Vohánkové (1881 – 1957), která ztratila oba rodiče. Božena byla velmi výtvarně nadaná, Hoblovi její talent podporovali a dále rozvíjeli na soukromých malířských školách nebo na studijních cestách po Rakousku-Uhersku, Itálii a Francii. Malovala přírodu, ale i zátiší, portréty a zejména květiny. Většina její tvorby se vztahuje k Boleslavi, byla označována jako „malířka Mladé Boleslavi“. Zvěčnila zajímavá panoramata města či různá boleslavská zákoutí.

Na fotografie je sedící Barbora Hoblová, stojící Božena Vohánková

Na fotografii je sedící Barbora Hoblová, stojící Božena Vohánková / zdroj: Alena Prchlíková

Spolek paní a dívek se snažil o rozšíření vzdělanosti žen, podporoval jejich zájmovou a kulturní činnost. Pořádal řadu dobročinných akcí, výstav, večírků, koncertů a přednášek. Vzpomínkové večery na zajímavé umělce byly spojeny s charitou. Konala se slavnostní setkání při různých významných příležitostech, např. oslava 80. narozenin Adolfa Heyduka, vzpomínkové setkání pro povzbuzení ve válečných letech na spisovatele bajek, boleslavského rodáka, Vincence Zahradníka, nebo na počest 70. narozenin Elišky Krásnohorské. Výtěžek z tohoto večírku byl se svolením samotné oslavenkyně věnován třem studentkám.

Spolek se podílel na stavbě několika památníků. Spoluorganizoval postavení pomníku Svatopluku Čechovi. Čestnému členovi spolku Emilu Trévalovi ve spolupráci s městem zorganizoval slavnostní odhalení pamětní desky na budově pošty. Pro dělnické nejmenší děti založil ústav Jesle, vařil pro děti polévky, věnoval peníze z akcí na zřízení knihovny a loutkového divadla.

A právě zásluhou Barbory Hoblové byly zachovány mnohé památky na lidovou tvořivost českých žen, a to zejména v této naší oblasti. Krátce po vstupu do výstavních prostor jsem zahlédla čepce, které mě velmi překvapily a které jsem neočekávala. Byly tam totiž dva uzlíčkové půlkové čepce z Řehnic a tak jsem nelenila a vystavené unikáty vyfotila a nyní je mohu ukázat i vám. Možná má někdo z vás uložené podobné památky a byl by ochoten je ukázat i dalším zájemcům.

Uzlíčkové půlkové čepce z ŘehnicUzlíčkové půlkové čepce z Řehnic
Uzlíčkové půlkové čepce z Řehnic / zdroj: Alena Prchlíková

Jistě všichni víme, že ženy běžně chodívaly se zakrytou hlavou. Bylo rozhodující, zde je žena vdaná či svobodná. I v účesech byly tyto rozdíly znát. 

Malá děvčátka  mívala vlasy rozděleny “pěšinkou”, po stranách byly spleteny do copánků o třech pramenech. V týle byly copánky svázány tkanicí. Dívky, které měly dlouhé vlasy, stáčely zapletený cop v týlu do “culíčku”.

Svobodné dívky nosily při slavnostnějších příležitostech složité účesy. Vlasy byly pevně svázány tkanicí a rozděleny na tolik pramenů, kolik chtěly mít copů. Bývaly ze 4, 8, ale i 18 pramenů, stočeny byly vzhůru na temeno a podle množství vlasů stočeny do spodu nebo ještě znovu na vršek hlavy. Vznikla tak jedna nebo dvě výdutky. Účes sestával v tom, že jednotlivé stočené copy byly postupně rovnány po celé hlavě a celou ji pokryly, přičemž se dbalo na to, aby měla hlava pěkný kulatý tvar. Proti smekání se vlasy na temeni přišívaly. Pokud neměla dívka mnoho vlasů, zapletla si do svých příčesek. Mnohé si kvůli barvě vplétaly pramínky koudele, pro krásu různobarevné pentle, nejčastěji modré a červené. 

Vdané ženy měly hlavu vždy zakrytou, proto příliš nevěnovaly pozornost účesu. Většinou si česaly vlasy do “drdůlku”. Tento účes měl převahu až do korunovace krále Ferdinanda a Marie Anny v roce 1836. Poté nastolila královna nový módní trend. Vlasy si nyní ženy rozdělovaly pěšinkou na dvě poloviny a přes čelo je sčesávaly k uším. 

Pročítala jsem jednotlivé panely s informacemi a pátrala po ženách, které bydlely v naší oblasti. Našla jsem Josefu Martincovou narozenou v roce 1810 v Jizerním Vtelně. Byla velmi šikovná, jako svobodná dívka se proslavila bílým vyšíváním. Zajímavé v této souvislosti je, že když se ve svých dvaceti letech provdala za kováře Frolíka z Pískové Lhoty, svého umění zanechala a “pouze” vypomáhala manželovi v kovárně. Možná tuto rodinu někdo znáte…


Autor textu: Alena Prchlíková (leden 2020) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek

Datum a čas

Dnes je sobota, 25. 1. 2020, 11:28:48

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2
1
3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15
1
16 17 18 19
20 21 22
1
23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Zdroj: stredoceske-zamky.cz

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.

Pranostika na akt. den

Den jasný Pavla svatého znamená hojnost dobrého.

Anketa

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 1. 2020

Bude převážně zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, na horách a ojediněle i v nižších polohách až skoro jasno. Denní teploty -1 až 3°C. Noční teploty -1 až -5°C.

Mobilní aplikace

Aplikace

Google Play
App Store

Informace e-mailem

Novinky e-mailem