Vystrkov domy a cihelna

Podle zákona o stavebním ruchu byly 3. října 1921 Státním pozemkovým úřadem některé parcely, které vlastnil velkostatek, přiděleny občanům na stavbu domů. 

V srpnu 1925 byly vyvlastněny velkostatku další parcely. Dohoda o parcelaci polí byla provedena v obvodní úřadovně Státního pozemkového úřadu v Mladé Boleslavi. V Krnsku byl zvolen poradní sbor, v kterém byli všichni zástupci politických stran. Tento sbor sjednal se zástupcem velkostatku panem Jaroslavem Hrubým cenu za 1 ha pole 8 700 Kč a k této ceně se připočítávaly všechny poplatky spojené s převodem pozemků. Celková výměra pro parcelaci byla přibližně 80 ha. Každý uchazeč musel podle zákona vlastnit dům, hospodářské budovy a k nim i příslušné zařízení. 

Pozemky byly rozděleny všem okolním obcím:

Krnsko - 38 ha, Řehnice - 21 ha, Strenice - 9 ha, Rokytovec - 6 ha, Písková Lhota - Zámostí - 3 ha. V obcích poradní sbory rozdělily pozemky jednotlivým žadatelům.

V této době si koupili nebo přikoupili pozemky z velké většiny lidé na stavbu rodinných domů na Vystrkově. Dá se říct, že z této doby pochází starší zástavba této části Krnska. 

Obec Krnsko si svůj zakoupený pozemek směnila se starostou Josefem Kubátem. Na jeho pozemku se nacházela skála a obec si přála mít svůj vlastní lom. 

Po roce 1925 si mnozí stavitelé domů kupovali pozemky od stavebního družstva. Toto družstvo postavilo i dvojdomek u místní cihelny. 

Cihelna

V horní části Krnska zvané Vystrkov se nachází místo, kde se dodnes říká „V Hlíňáku“. Na snímku pořízeném kolem roku 1928 je zachycen pohled na cihelnu od jihu. V popředí stojí dvě sušárny a v malé budově s komínem blíže k lesu byly vypalovací pece.

Fotografie cihelny, pravděpodobně kolem roku 1928

V areálu cihelny býval také domek pro cihláře. Kdy cihelna vznikla přesně nevíme, ale již v roce 1872 jsou na mapě Stabilního katastru na jejím místě patrné některé stavby. 

Cihelna patřila velkostatku a stával u ní domek pro cihláře. Posledním cihlářem byl Václav Herman, který zde v roce 1954 vypálil poslední cihly a tašky. O rok později si z nich postavil dům. Cihlářský domek koupil pan Hošek, potom ho zboural a materiál použil na stavbu svého domu. Tím byla ukončena éra zdejší cihelny.

Mnozí  starší občané ale ještě pamatují, jak se zde vyráběly cihly. Pec stála před cihelnou, kolem ní se chodívalo do lesa. Ženy si nejdříve z hromady cihlářské hmoty pomocí lanka s držátky ukrojily potřebný materiál, narovnaly ho do formy a těžké břemeno opřené o břicho přenesly na úplně hladkou plochu. Vyklápěly dvě cihly najednou a nechaly je proschnout. Poté přenesly cihly do sušáků. Ty stávaly ve dvou řadách na kůlech, které kryla sedlová stříška, přikrytá taškami. Cihly se skládaly na police se stojany. Suché se opatrně nakládaly na kolečko a odvážely do pece na vypálení.

Literatura
- Obecní kronika Krnsko I., zapisoval Václav Dvořák, rolník
- Pamětníci z Krnska a Zámostí

Autor textu: Alena Prchlíková (srpen 2019), editováno (únor 2021) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek