Romantický zámek Stránov se nachází v obci Jizerní Vtelno. Při cestě Krnskem na vás vykoukne mezi stromovím nad místním viaduktem.

Zámek Stránov a kostel sv. Václava

První záznamy o Jizerním Vtelnu máme z roku 1229, prvním známým majitelem byl Ctibor z Vtelna. V roce 1437 daroval panství císař Zikmund Janovi z Kunvaldu. Vtelno je jednou z našich nejstarších osad. Můžeme sledovat obce s podobnými slovanskými názvy – Vtelen, Bezen, Sliven, Hlaven – ležících skoro za sebou, označující cestu osídlení prvních knížat. Vteleň, jak se dříve panství říkalo, patřívala i Myškům z Hrádku. Pozdější majitel Bohuněk ze Stránova pomáhal na všech válečných výpravách Jiřímu z Poděbrad. Někdy v XV. století dostává sídlo jméno, které již známe v dnešní době – Nový Stránov.

Z minulých vlastníků Nového Stránova vybírám Karla z Bibrštejna na Děvíně, který hrad koupil na konci XVI. století, byl nejvyšším mincmistrem království českého. Pobytu si užil pouze 4 roky, po něm zde sídlil jeho syn Adam. Ten přepsal majetek na manželku Annu, která se po smrti svého muže provdala za Michala Slavatu z Chlumu a Košumberka. Ten pocházel ze starého českého rodu, měl tři bratry, až na Viléma všichni podporovali stavovské povstání. A právě Vilém Slavata byl ten, kterého vyhodili z okna při pražské defenestraci v květnu 1618. Vilém vyprosil pro Michala u císaře milost. Mohl se  přestěhovat do Žitavy, kde sice v bídě, ale bezpečněji žil, protože nechtěl přestoupit na katolickou víru.

Dalšími majiteli byli v polovině 17. století páni z Lisova. Jan z Lisova byl braniborský šlechtic, povýšený do panského stavu za statečnost v bitvě u Nordingenu, jedné z nejvýznamnějších bitev třicetileté války. Po jeho smrti zdědil panství syn Rudolf Adam, který se oženil s Alžbětou Lidmilou, pravnučkou astronoma Tycho de Brahe, který pobýval na přání císaře Rudolfa v Benátkách na zámku a učil zde malé hvězdáře. Tato dáma sepsala nejen  paměti svého rodu, ale přidala i recepty a rady jak pečovat o své tělo a zdraví. Kniha byla znovu vydána pod názvem Rodinné paměti v roce 2002. Adam byl c. k. rada, komorník, zemský soudce a hejtman boleslavského kraje. Jeho zásluhou jsou na zámku krásné arkády.

Majitel Jan Václav Příchovský, který se oženil s Adamovou vnučkou Růženou, postavil v roce 1767 na Stránově kostel sv. Václava, když přestavěl sýpku a vodárenskou věž. Oltáře nechal vyzdobit bílou a zelenou barvou, tradičními barvami pánů z Lisova. V roce 1794 hrad i celé panství koupil svobodný pan Václav Herites, nazývaný Herodes a dle kronik, jméno bylo zasloužené. Byl proboštem kapituly u sv. Víta, prvním prelátem Království českého a kapitulním děkanem u Všech svatých.

Vchod do zámku Nový Stránov

Hrad byl využit i jako vězení. Téměř dva roky zde bylo ubytováno 175 trestanců a 54 vojáků, kteří se stěhovali z Terezína na Špilberk. Povinnost postarat se o tuto nemilou návštěvu měla nejen vrchnost stránovská, ale i všechny sousední vrchnosti. Učitel Kozák vodíval své žáky z Krnska na hrad, aby viděli, jak se vede trestancům a aby je tato zkušenost odradila od zlých skutků.

Na stránovském panství v roce 1808, v době napoleonských válek, vybírala vrchnost k zemské obraně nejenom mladíky, ale i vysloužilé vojáky. Odvod probíhal losováním. Sedlák Václav Řípa, který se měl ujmout losování, ale neuposlechl. Byl potrestán ranami holí, což vyvolalo veliké vzbouření přihlížejících a muselo být povoláno vojsko, aby vzbouřence pochytalo a potrestalo.

Po zlém majiteli Heritesovi byl vlastníkem hradu rod Neubauerův a od něj koupila panství v roce 1864 Marie z Valdštejna a Vartemberka, rozená kněžna Schwarzenbergová, která přebudovala zámek. Autorem projektu byl prof. arch. Josef Schulz, stavitel mimo jiného Národního nebo Uměleckoprůmyslového muzea. Barokní styl byl nahrazen stylem gotickým a renesančním. Její dcera Gabriela prodala panství i se zámkem v roce 1917 Josefu Šimonkovi, vrchnímu řediteli Škodových závodů v Plzni za 2 800 000 korun.

Zámek Stránov

Josef Šimonek byl ředitelem a potom i prezidentem Škodových závodů v Plzni. Byl také senátorem. V roce 1918 byl za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do šlechtického stavu a byl mu udělen titul baron. Syn František bydlel na zámku až do znárodnění v roce 1948. Poté objekt sloužil jako rekreační středisko SNB a od roku 1955 zde sídlil dětský domov. Teprve v roce 2002 se děti přestěhovaly do nových domků na Horním Krnsku.

Před zámkem je umístěn pomník  Miroslava Tyrše, pozdějšího zakladatele Sokola (v jiné sekci naleznete článek o jeho osobě). Objevil se na zámku v roce 1840, když si ho k vzal k sobě jeho strýc Bedřich Kirschbaum, protože osmiletý chlapec osiřel. Chodil do školy až do Mělnického Vtelna. Na faře u sv. Jiří v Krnsku se učil němčinu, aby mohl odejít do Prahy na studie. Nejraději trávil čas v přírodě v okolí zámku a také v čeledníku, kde vyslechl plno příběhů a pověstí vztahující se ke Stránovu. Miloval procházky přírodou, často vzpomínal na své dětství a také se vracíval do tohoto kraje. Se svým přítelem a také tchánem Jindřichem Fügnerem, oženil se s jeho dcerou Renatou, založili v Praze jednotu Sokol. Přál si, aby sokolové bojovali se zbraní v ruce proti nepříteli, ale rakouská vláda odmítla dobrovolnické vojsko. Sokolové svým cvičením upevňovali připravenost k obraně vlasti, využili ji v první světové válce. Miroslav Tyrš se zasloužil o mladou republiku a českoslovenští republikáni na něj nikdy nezapomněli.

Způsob využití zámku v minulé době znamenal zkázu nejen pro samotný objekt, ale i pro jeho okolí. Kostel i předzámčí využívalo zemědělské družstvo. To kostel zdevastovalo, zničilo střechu a prostor chrámové lodi zarostl náletovými dřevinami. Anglický park založený v období romantické přestavby zámku byl zpustlý. Kdysi zde byl v předzámčí francouzský park, o nějž se zasloužil Václav Příchovský. Ten byl později přeměněn na užitkovou zahradu a nyní jsou zde jen pole. Stránov měl i zvěřinec, byla zde nejen drobná zvířata ale také medvědi. Paní Baťová sem nechala převézt i lva. Zbytky hradeb byly úplně zbytečně zbourány. Pro potřeby dětí bylo vybudováno sociální zařízení v ošklivém socialistickém duchu, které je stále k vidění. Lina přibitá na původních dřevěných podlahách, nákladní výtah přímo uprostřed zámecké místnosti… 

Zámek Stránov

Zdevastovaný zámek nešetrnými přestavbami, bez úcty k historické hodnotě, byl vrácen rodině Šimonků, která hned začala s opravami. Ale mají to těžké, žádné původní zařízení se nedochovalo, pouze asi 40 menších předmětů. Zbytek byl rozkraden, socialističtí vládci si odváželi do svých domácností vše, co se jim líbilo. I manželka prezidenta Zápotockého vlastnila několik historických kousků. Zámek je postupně vybavován kopiemi původního nábytku. Za prohlídku stojí kaple, k níž se jde gotickým portálem, nebo kašna s chrličem. Šestiboká věž a místnosti v ní jsou nejvíce zachovalé a stojí za návštěvu. A kdo se nebojí výšek, jistě vystoupá na věžní ochoz a odměnou mu bude nádherná vyhlídka na celou mladoboleslavskou krajinu.

Pohled na Stránov je krásný. Vykukuje mezi vysokou zelení a dýchne na vás romantická nálada. I proto se zde natáčelo několik filmů (viz jejich seznam). V roce 1924 romantický film Jindra, hraběnka Ostrovínová, v roce 1933 první česká ozvučená detektivka Záhada modrého pokoje, v roce 2007 televizní film Vánoční příběh. Pohádka O svatební krajce z roku 2003 se natáčela nejen na Stránově, ale i na dalším hradě patřící Šimonkům, na Housce. V pohádce z roku 2007 Začarovaná láska je několikrát vidět zámecká věž.

Literatura
- Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem (1926)
- Boleslavsko / E. Strnad, vlastivědná četba dodatková pro obecné i měšťanské školy, II. díl, kniha je z roku 1939. Je věnována památce Václava Vaňka, zakladatele školní vlastivědy na Boleslavsku, třídního učitele z Bezna.

Zpracování  textu: Alena Prchlíková (leden 2020) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek