Sbor byl založen v roce 1890. Valná hromada se konala 10. srpna za účasti 28 členů. Během roku se sbor přihlásil do župy Skalsko-Katusické. Hrabě Eugen Vratislav z Mitrovic daroval sboru dříví, z kterého členové postavili cvičírnu. Prvním velitelem hasičského sboru se stal Jan Dubský, obchodník z Krnska, po něm převzal funkci Jan Šturma.

Stanovy dobrovolných hasičů obce Krnska / zdroj: aukro.cz

Hasiči v Krnsku ale pomáhali daleko dříve. Již v roce 1829 pořídili Šporkové první stříkačku na hašení ohně a k ní současně i kůlnu. Mít tento prostředek bojující se všudypřítomným ohněm byla velká vzácnost. Spodek byl dřevěný, nádrž na vodu ze silných prken se dvěma kovovými botami, v nichž byly písty a klapky na vytlačování vody do hadice končící hubicí. Do stříkačky se nosila voda plátěnými košíky. Ve dvou řadách stáli lidé, v jedné si podávali prázdné koše, v druhé naplněné.  O stříkačku se starali koláři a kováři působící na panství. Oprav bylo hojně, největší proběhla v roce 1852, při níž byl původní německý nápis nahrazem českým „Obec Krnsko“. Tento první model sloužil do roku 1889, potom byl jako nepotřebný prodán a nahrazen modernějším typem.

Sice tato velmi těžká stříkačka měla své chyby, ale byla určitě lepší než tehdy běžně používané plácačky na jiskry, žebříky, plátěné koše, vědra a nádoby z celé vesnice.

Přijímací listy hasičů obce Krnsko / zdroj: aukro.cz

O koupi lepší stříkačky rozhodovali radní v roce 1890. Vybrali si výrobek smíchovské firmy pana Raimunda Augusta Smekala a byli při nákupu zodpovědní. I když to byla nejlepší firma vyrábějící veškerý hasičský sortiment, uskutečnili exkurzi do této továrny, aby se informovali o produktu, a podle okolností dojednali koupi. Obchod se uskutečnil, nová stříkačka se vším příslušenstvím a 120 metry hadic stála 610 zlatých (1220 Kč).

O rok později byla poprvé nová stříkačka použita při požáru v obci Chrást, posléze i při ničení dalších „červených kohoutů“ v okolních vesnicích.

V roce 1900 oslavil sbor 10letou působnost. Slavnost byla zahájena přednáškou Velvarského, župního předsedy, na téma „Vývoj českého hasičstva“. Jan Dubský, dlouholetý velitel hasičského sboru, byl za své zásluhy zvolen čestným členem.     

Další aktivity místního hasičského sboru shrnu v následujícím odstavci:

• 1891 - účast na sjezdu Českoslovanského hasičstva v Praze
• 1892 - hašení velkých požárů v Niměřicích a v Jizerním Vtelně
• 1893 - 5. 6. v Krnsku se konala župní demonstrace, která byla kladně hodnocena hospodáři župy i všemi zúčastněnými
• 1903 - sbor se zúčastnil hasičského sjezdu v Praze
•           - hasil požáry na Malých Horkách a v Bezděčíně
•           - čtyřčlenná delegace se zúčastnila Husových oslav v Praze
• 1904 - obec zakoupila novou silnější stříkačku, starší byla umístěna v Dolním Krnsku
•           - účast na hašení požáru ve Strenicích
•           - sbor přestoupil do župy Mlado - Boleslavské
• 1905 - sbor byl na sjezdu v Kosořicích a navštívil Hasičskou krajinskou školu v Mladé Boleslavi
• 1906 - hasil požár v Řehnicích
• 1907 - sbor se zúčastnil hasičského sjezdu v Kosmonosích
• 1909 - sbor se zúčastnil župního sjezdu v Mladé Boleslavi
• 1910 - likvidace požáru ve Strenicích
  • - účast na hasičském sjezdu v Řepově
  • - poslední rozloučení s čestným členem sboru Janem Dubským
• 1911 - účast při likvidaci tří požárů v Pískové Lhotě a jednoho ve Strenicích

Sbor se od roku 1890, tedy od oficiálního založení, až do roku 1911, z kterého mám podklady, zúčastnil likvidace 25 požárů. V roce 1911 měl 26 činných členů, 30 přispívajících a 1 čestného člena.

24. 8. 1930 se konala slavnost předání nového hasičského skladiště postaveného v dolní části Krnska. Uvítání se ujal starosta Josef Kubát, přivítal hasičské sbory a všechny přihlížející. Významné události se zúčastnil starosta hasičské župy Mlado - Boleslavské Antonín Šembera a župní jednatel Adolf Bokovec. Ve svém projevu vzpomenul na všechny, kteří ve 40letém trvání sboru přišli o život a ve sboru vykonali mnoho záslužného. Především to byl František Kotek, starosta, který byl v roce 1890 přímo u výběru nové stříkačky. Vzpomněl na prvního velitele Jana Dubského, jednatele Antonína Postráneckého, mlynáře v Podjiří a Václava Chlumeckého, pozdějšího starostu. Památka na zemřelé byla uctěna minutou ticha.

Připomněl i zásluhy továrníka Ladislava Kotka, který provedl organizaci ustavující valné hromady. Poděkování patřilo i majiteli panství, Osvaldu Vratislavovi, který daroval pozemek obecnímu zastupitelstvu pro stavbu skladiště, a také staviteli Josefu Šubrtovi, jenž poplatek za stavební dozor věnoval hasičskému sboru.

Jménem sboru převzal skladiště Josef Huk a slíbil pomoc všem potřebným. Župní starosta ocenil úsilí hasičů o výchovu hasičského dorostu a samaritánek. Po projevech se konal v zahradě stavitele Paška (v zahradě rodiny Horáčkových) koncert, po němž předvedl hasičský dorost cvičení s pochodněmi, mužstvo cvičení devítek a malé samaritánky se blýskly ukázkou ošetření raněných.

Vzpomenu v mém vyprávění na otce pisatele kroniky, z které čerpám plno zajímavých informací. Byl jím Josef Dvořák, mistr obuvnický, který byl zakládajícím členem dobrovolných hasičů a od roku 1890 až do své smrti v roce 1933, tedy plných 43 let, pomáhal při hašení ohně a výchově další generace. Jeho pohřbu 25. května se zúčastnily hasičské sbory z Krnska, Řehnic, Strenic, Jizerního Vtelna a Pískové Lhoty – Zámostí.

V roce 1897 byl v rámci hasičského sboru založen pěvecko – ochotnický soubor. Od této doby využívali ochotníci jeviště, které dostali od obce a vykonali plno různých představení, zábav a večírků. Některé hasičské akce, které probíhaly skoro výhradně v hostinci Josefa Kubáta na Horním Krnsku, zde uvedu.

V roce 1900 vlastnil tento hostinec Alois Bárta, rolník a hostinský. Ale historie této stavby bude o hodně starší, předpokládám, že patřila k výsadním formanským hospodám, kolem níž probíhal veškerý pohyb formanských povozů se zbožím i lidmi směrem do Čech i do německých zemí.

V roce 1901 koupil hostinec i s pozemky František Bláha. A asi po něm se stal majitelem Josef Kubát, rolník, hostinský a od roku 1911 starosta obce. Za jeho působení se zde konala téměř veškerá hasičská zábava i kulturní přednášky a akce, které přispívaly k obohacení místních obyvatel.

Výběr z akcí, zejména divadelních představení,  konaných hasičským sborem v hostinci u Josefa Kubáta:
 

Rok 1922

• 11. 2. - ples dobrovolných hasičů, pravidelná lednová akce, velmi navštěvovaná
• 23. 4. - hra “Národní hroudě”
• 18. 6. - hra “Pro čest hasičskou”

Rok 1923

• 20. 5. - hra “Staré hříchy”
• 16. 12. - “Jménem jeho veličenstva”, sehráno v sokolovně
• 25. 12. - agrární dorost uvedl hru “Zavadilka vdává dceru”

Rok 1924

• 2. 3. - hra “Bílá černoška”
• 11. 5. - spolu se školní mládeží divadelní představení “Krakonoš”
• 8. 6. - hra “Lešetínský kovář”
• 30. 11. - hra “Za pravdou”

Rok 1925

• 1. 1. - “V červánkách”
• 15. 3. - “Proč bychom se netěšili”
• 12. 4. - “Dráteníček”
• 14. 7. - divadelní hra “Tomáš Svoboda”, sehráno v zámeckém parku

Rok 1926

• 22. 3. - “Z manželského ráje”
• 12. 12. - “Václav Hrobčický z Hrobčic”

Rok 1927

• 1. 1. - “Návrat k přírodě”
• 17. 4. - “Prodaný ženich”
• 30. 10. - “Cikánka a její děti”
• 3. 12. - mikulášská zábava

Rok 1928

• 8. 4. - “Samot chorobné květy”
• 5. 8. - sehrána v Podčejku hra “Pro víru”
• 13. 5. - “Když se spletou recepty”
• 25. 12. - “Dejme se rozvést”

Rok 1929

• 19. 5. - “Andulka Šafářová”
• 11. 8. - se školní mládeží pohádková hra “Sedmikráska”
• 27. 10. - “Žena legionářova”
• 25. 12. - “Lucifer”

Rok 1930

• 11. 5. - “My jdeme světem flašinetem”
• 8. 6. - “Utrpením ke štěstí”
• 25. 12. - “Terno”

Rok 1931

• 14. 2. - merenda, na kterou se poprvé zvalo. Týden před ní zapřáhli hasiči vůz krytý plachtou a jezdili po obci i v okolí. Ve voze sedělo několik lidí maskovaných jako cikánští muzikanti. Několik jich běhalo s dětmi na zádech od domu k domu a rozdávali letáčky, na kterých bylo humorným způsobem natištěno pozvání o pěti verších. Zúčastnění sklidili velký úspěch a i účastníků merendy bylo nad obyčej více. Z Pětikozel se nechal na zábavu dovézt celý autobus lidí. 

Rok 1933

• 16. 4. - “Z poroby ke svobodě”

Rok 1934

• 4. 3. - “Trampoty hajného Kubáska”
• 1. 4. - “Na horské faře”
• 25. 12. - “Láska nad pomstu mocnější”

Rok 1935

• 6. 3. - oslava narozenin T. G. Masaryka. V 7 hodin večer byla zapálena u křížku nad nádražím hranice, kde promluvil o významu a práci prezidenta vzdělavatel sboru František Trubáček. Poté byla zazpívána národní hymna i s druhou slokou Nad Tatrou se blýska.
• 17. 3. - “Volání hor”
• 25. 12. - “Pod tou naší lípou”

Rok 1936

• 25. 12. - “Mámino srdce”

Rok 1937

• 6. 3. - hasiči oslavili narozeniny prezidenta T. G. Masaryka přednáškou sborového vzdělavatele Jana Turečka, starosty obce
• 1.5. - “Podvodnice”
• 30. 5. - “Zakopaný poklad”, pohádka
• 21. 3. - “Rozmysli si Mařenko”

V roce 1969 bylo na Horním Krnsku postaveno hasičské skladiště. Bylo umístěno do obecního domu, který stál v místech, kde stávala Kubátova chalupa. Místo ní byla v roce 1976 brigádnicky postavena prodejna potravin. 

7. června 1975 oslavil místní hasičský sbor 85 let od založení. V rámci svátečního setkání byla uspořádána okrsková soutěž požárních družstev, v níž naši hasiči vyhráli. V hostinci U Kubátů se konalo slavnostní setkání, večer v sokolovně taneční zábava.

Literatura
- Paměti Krnska, zapisoval Václav Dvořák, rolník
- Paměti obce Krnska, zapisoval Josef Kotek
- Pamětní kniha Krnsko III., zapisovala Božena Kratochvílová, kronikářka
- Rod hrabat Šporků, Ladisla Kotek
- Wikipedie / wikipedie.cz

Autor textu: Alena Prchlíková (srpen 2019) / Grafická a obsahová úprava: Libor Šotek